Mateřské mléko je pro kojence a novorozence nejlepší výživou. Je totiž zdrojem veškerých nutričních a biologických hodnot. Bohužel ne vždycky může nebo chce čerstvá maminka kojit, proto svému potomkovi podává po dohodě s dětským lékařem náhradní mléčnou kojeneckou výživu. Pro zdraví kojenců je důležité pečlivě dodržovat návod k přípravě uvedený na obalu produktů a uvedených doporučení.

Ohledně náhradní  kojenecké stravy a dětské výživy koluje několik mýtů a předsudků, které si rozebereme v následujících řádcích.

Jsou výrobky bez konzervačních látek trvanlivé?

Často nás může napadnout, jak je možné, že výrobek neobsahující konzervační látky (kojenecká mléka, dětské příkrmy a kaše) tak dlouho vydrží? „Zajištění trvanlivosti i bez konzervačních látek je zabezpečeno díky šetrnému, ale současně účinnému tepelnému ošetření při zpracování vysoce kvalitních surovin,“ vysvětluje Doc. Ing. Miroslav Dědek, DrSc., odborník v oblasti kojenecké a dětské výživy. „Při tepelném zásahu během průmyslového zpracování dochází k odumření všech mikroorganismů, ale současně se zachovají veškeré minerální látky, stopové prvky a vláknina obsažené v surovinách. Dlouhodobá trvanlivost je zabezpečována zahubením veškerých mikroorganismů, nikoli přidáváním konzervačních prostředků,“ doplňuje specialista na kojeneckou a dětskou výživu.

Mýtus o cukrech obsažených ve všech ovocných šťávách a příkrmech

Značný prostor vyplňují mylné představy, že každý výrobce přidává do ovocných příkrmů a šťáv řepný cukr – sacharózu. Jako důkaz tohoto tvrzení se uvádí, že šťávy a příkrmy mají výrazně sladkou chuť. „Sladkou chuť však způsobuje fruktóza (ovocný cukr), která je přirozeně přítomná v ovoci po jejich odpaření a zahuštění,“ objasňuje Doc. Ing. Miroslav Dědek, DrSc. „Například všechny ovocné a maso-zeleninové příkrmy jsou bez přidaného cukru,“ dodává.

Mýtus o možnosti přípravy dokonalé a zdravé stravy výhradně v domácnostech

Příkrmy špičkové kvality, odpovídající požadovaným parametrům EU, nelze připravit v domácnosti. Moderní průmysl totiž používá takové postupy výroby, které nelze v kuchyňské přípravě napodobit, např. výběr nejkvalitnějších surovin, zajištění sterilních podmínek prostředí, bakteriální nezávadnosti vody, mikrobiální filtraci šťáv a nálevů. „Veškeré přípravky pro kojeneckou a batolecí výživu uváděné na trh jsou dle zákona podrobeny testacím hygienických orgánů a klinickým zkouškám,“ upozorňuje na důkladnou kontrolu specialista na oblast kojenecké a dětské výživy.

Je dětská výživa výživou umělou?

"Není. Jedná se o mýtus, kdy je dětská výživa považována za umělou, nevhodnou pro výživu dětí a jako taková je nahrazována neupraveným kravským mlékem. Podávání neupraveného kravského mléka však může ohrozit zdravý vývoj dítěte vzhledem k omezenému a nevyváženému zastoupení nutričních hodnot, může vést až k narušení zdravého vývoje. Neupravené kravské mléko je nevhodné kvůli nadměrně vysokému obsahu bílkovin, minerálních látek. Naopak obsahuje nedostatečné množství železa a většiny vitamínů,“ upřesňuje Doc. Ing. Miroslav Dědek, DrSc., odborník v oblasti kojenecké a dětské výživy.

Mýtus o škodlivosti mléka obecně

V poslední době se objevují negativní informace o účincích mléka. „Tento předsudek vede matky k podávání náhradní nemléčné výživy, kdy např. preferují podávání ovocných šťáv nebo džusů s tím, že jsou nositeli vitaminů a tím pro děti prospěšnější,“ vysvětluje Doc. Ing. Miroslav Dědek, DrSc. „Vzniká tak nebezpečí nedostatečného příjmu vápníku v kojeneckém a batolecím věku, který může vyústit až v dětskou osteoporózu. Dítě ve věku do tří let má mít zajištěn přísun mléka v množství min. 500 ml denně,“ pokračuje odborník v oblasti kojenecké a dětské výživy.

Podáváním nadměrného množství ovocných šťáv s vysokým obsahem sacharózy se u dětí zvyšuje riziko návyku na sladké. S tím jsou spojeny problémy počínaje poškozováním vývoje chrupu až po vznik obezity. Často také hrozí, že se dítě k mléku jako nápoji většinou nikdy nevrátí.

Mýtus o škodlivosti živočišné stravy

Existuje určitá představa o škodlivosti potravin živočišného původu. „Vyloučení potravních složek živočišného původu přináší rizika následků nutriční nedostatečnosti,“ sděluje Doc. Ing. Miroslav Dědek, DrSc. „Rostlinná strava je bohužel chudá na vitamin D, vitamin B12, vícenenasycené mastné kyseliny a obsahuje nižší hladiny esenciálních mastných kyselin, vápníku, železa a karnitinu. Je známo, že požadované hladiny vápníku lze zajistit pouze mlékem a mléčnými výrobky,“ uzavírá Doc. Ing. Miroslav Dědek, DrSc., odborník v oblasti kojenecké a dětské výživy.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10