Za Andělem Páně na Kašperk

Z novodobých pohádek patří Anděl Páně (2005) k mým nejoblíbenějším. Úsměvný příběh o napravování hříšníků s andělem Petronelem (Ivan Trojan) a čertem Uriášem (Jiří Dvořák) byl z větší části natáčen v šumavském podhůří a na hradě Kašperk. Když jsme pro letošní májový pobyt na Šumavě vybrali Kašperské Hory, byla návštěva míst, kde pohádka vznikala, samozřejmostí.

Kašperské Hory, příjemné letní i zimní turistické letovisko, jsou proslulé zejména těžbou zlata. Leží 10 km jižně od Sušice v nadmořské výšce 740 metrů. Můžeme zde navštívit muzeum Šumavy nebo historických motocyklů.

Výlet zahájíme na náměstí s kostelem sv. Markéty a renesanční, barokně upravenou radnicí. Rozcestník nám nabízí několik vycházkových okruhů (mapku si ev. můžete vyzvednout ve zdejším infocentru).

My si v tuto chvíli zvolíme modré psaníčko a náměstí opustíme Vimperskou ulicí. Mineme budovu základní školy, bývalé německé reálky. Naproti ní je kaplička sv. Antonína, jedna z mnoha místních barokních kaplí. Zanedlouho přijdeme k další kapličce Dvanácti Apoštolů, v zatáčce u silnice. Toto je důležitý orientační bod, k němu nás přivede cesta při návratu z hradu. Zatím však pokračujeme ještě asi 150 metrů po silnici, než z ní odbočíme vlevo na polní cestu. Kromě modrého psaníčka je cesta značena i symbolem vycházkového okruhu - obrázek hradu.

Stoupáme nejprve kolem pastvin a následně lesem. Před vrcholem na levé straně cesty stojí bunkr - lehké opevnění vzor 37. Tato opevnění byla budována před II. světovou válkou proti hrozícímu nebezpečí ze strany fašistického Německa.

Na konci stoupání se k nám připojí červená značka a společně dojdeme do osady Žlíbek. Voda z pramene při cestě je svedena do žlabu vytesaného z kmene stromu - viz foto. U opravené kapličky si můžeme odpočinout na lavičce.

Ze Žlíbku pokračujeme vlevo po žluté značce. Cesta lesem nás přivede na Pustý Hrádek (925 m). Jde o zbytky původního kamenného předsunutého opevnění hradu Kašperk. Toto místo je položené výš než samotný hrad a je odtud určitě nejkrásnější pohled na hrad a panorama šumavských kopců.

Kamenitým lesem sestoupíme do sedla pod hradem.

Kašperk nechal postavit český král a římský císař Karel IV. a je nejvýše položeným královským hradem v Čechách. Při pohledu na mohutné zdi hradu, který byl vybudován na nepřístupném místě uprostřed lesů za pouhých pět let (1356-61) se samo nabízí srovnání s časovou náročností současných staveb, vznikajících za použití nejmodernější techniky a přitom zfušovaných tak, že nevydrží bez úhony jedinou zimu...

Hradní posádka Kašperku měla tři úkoly: chránit zdejší zlatonosný revír, střežit hranici se sousedním Bavorskem a zabezpečit provoz na obchodní cestě, tzv. Zlaté stezce.

Při vstupu do nádvoří se nám  vybaví záběry z pohádky Anděl Páně. Filmaři si ho upravili pouze přidáním studny a kapličky, u níž se chystala svatba mezi panem správcem a Dorotkou.

V interiéru hradu však natáčecí místa nehledejte. Chodba s pavlačí, pokojík Dorotky či kuchyň jsou na Českém Šternberku. Zmiňuji se o tom v článku Naučná stezka rytíře Jana Kryštofa Šice (zveřejněn 3.10.2011).  Vězení, do něhož je uvržen Maxmilián i Dorotka, a též tržiště, kam chodí klíčnice na nákupy, byly točeny na Křivoklátu.

Po prohlídce Kašperka se vrátíme k rozcestníku do sedla pod hradem. Pro návrat do Kašperských Hor můžeme zvolit buď zelenou značku nebo setrvat na našem modrém psaníčku. Podle něj tedy asi 100 m pod hradem odbočíme vlevo a lesem dojdeme do osady Kavrlík. První zmínka o osadě je z roku 1426, býval zde důl na zlato. Dnes tu nalezneme barokní kapličku a naproti ní typické horské stavení s polovalbovou střechou, bohužel však ve velmi zchátralém stavu. Přes pastvinu a Opolenecký potok dojdeme ke kapličce Dvanácti apoštolů, zmiňované v úvodu. Po silnici se vrátíme do města.

V pohádce Anděl Páně se rovněž objevuje bílý románský kostelík sv. Mořice. Tato půvabná stavba se nachází na kopci Mouřenec nad obcí Anín (sklárna s tradicí výroby křišťálu, možnost prohlídky). Patrně tím, že děj pohádky se odehrává v zimě, nabyla jsem dojmu, že kostelík leží na téměř holém návrší. Když jsme k němu po červené značce z Anína vystoupali, překvapilo mne, jak je ukryt za košatými (olistěnými, byl květen) stromy. V podstatě bych ho nepoznala! Po návratu z dovolené jsme si ihned pustili filmovou pohádku, abychom čerstvé dojmy a nově získané fotografie porovnali. A opravdu, byl to onen kostel, jen jak to obvykle bývá, ve filmu - a v reálu - vypadá řada věcí jinak :-)

Až někdy zavítáte na Šumavu, určitě si návštěvu těchto míst nenechte ujít.


Popisovaný okruh má cca 8,5 km

Doporučená mapa: KČT 65 - Šumava-Povydří