Zaťaté svaly

Za skřípění zubů (neboli bruxismus) mohou stahy žvýkacího svalstva. Žvýkací svaly se kontrahují často při podráždění dutiny ústní. Tedy při nemocech dásně nebo změnách stavby čelistní kosti. Proto zuby skřípe až 15 % dětí předškolního věku a malých školáků – prořezává se jim chrup. V dospělosti pak skřípe asi třetina z nich. Podle studie vědců z West Virginia University může mít tato mimovolní činnost vliv i na běžný život. Ve svém výzkumu totiž pozorovali, že děti, které alespoň jednou týdně intenzivně skřípou zuby, se méně často zapojují do kolektivních činností.

Odhalený viník

Bruxismus obtěžuje asi 5 % dospělých. Na pohlaví přitom vůbec nezáleží. Častěji zuby zaskřípou, pokud dotyčný prožívá napětí či úzkost. „Bruxista“ si své noční projevy většinou vůbec neuvědomuje. Ostatní spáče však mohou i probudit. Jsou-li stahy žvýkacích svalů silné, dochází (kromě nepříjemného skřípotu) i k poničení skloviny. Postižený má pak citlivé zuby, bolestivě reagující na sladké, kyselé či chlad. Stažené svaly ničí i čelistní (temporo-mandibulární) kloub. Často v něm potom nepříjemně lupe. Zvýšený tonus žvýkacích svalů stojí i v pozadí častých bolestí hlavy.

Mocná chemie

Podle psychiatrů skřípění zubů spolehlivě zvýší stimulační látky jako amfetamin. Více zuby skřípou i lidé s poruchami distribuce neurotransmiteru dopaminu a lidé, kteří jej užívají coby lék. Příčina bruxismu má i dnes svá tajemství. Spekuluje se o podílu dědičnosti, vztahu s mentální retardací nebo epilepsií.

Skřípění zubů se neléčí. Před jeho následky je však možné chránit chrup speciálními dlahami, které se dají běžně koupit.

Gabriela Straková

ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10