Jaké jsou nejčastější chyby, mýty a pověry ve sbírání hub?
Kamenem úrazu je špatná identifikace houby. Asi nejčastější a nejhorší pověrou je, že když budete sbírat houby, které mají zespodu kloboučku rourky, tak se vám nemůže nic stát. Odpovědí na tento velký omyl vám je hřib satan. Jedná se většinou o velice pohlednou houbu, která nemá sklony k červivosti, ale je jedovatý. Z pravidla ho naleznete v lesích, kde rostou buky, duby a již méně často v lesích smíšených.
Mýtus:

Dalším hřibem, se kterým bychom v kuchyni neuspěli je hřib kříšť, který je někdy podobný hřibu satanovi. Jedná se o houbu nejedlou, takže si záměnou za jiný hřib nevznikne žádná tragická událost, maximálně si pokazíme dobrý oběd. Tomuto neštěstí můžeme zabránit správnou identifikací hřibu kříště. Od všech zmíněných se totiž liší především zbarvením ústí rourek – nemá je červené, nýbrž citrónově žluté. Také klobouk bývá světlejší než u kováře či koloděje a nikdy tak výrazně šedý jako u satana.
Ani mezi muchomůrkami nejste zcela bezpeční. Velmi mnoho lidí sbírá muchomůrku růžovku, lidově řečeno masák. Jedná se o velice chutnou, masitou houbou. Ale bohužel pro nezkušeného houbaře se může stát osudovou, protože se nápadně podobá prudce jedovaté muchomůrce tygrované. Muchomůrka tygrovaná se od růžovky liší zbarvením klobouku a hladkým, nerýhovaným prstenem. Varováním by vám měla být barva nožičky, která u růžovky musí jít do růžova. Pokud je houba šedá nebo si nejste jisti určením jejího druhu, tak jí nikdy nesbírejte! Hrozí vám otrava a následně třeba i smrt.
Jaké jsou nejčastější chyby ve skladování a dopravě hub?
Na houby by jste měli vyrážet vybaveni přiměřeně velkým košíčkem a

Tip.:
Sbírejte houby které bezpečně znáte. Zhruba je můžete očistit ještě v lese, předejdete přelézání červů na zdravé houby. Ukládejte je do košíčku, nikoli do igelitového sáčku.
Houby lze vařit, smažit, sušit, zavářet, dokonce i mrazit, ale v každém případě je nutné je co nejdříve upravit nebo spotřebovat. Pokud máte podezření, že jste se otrávili houbami, tak neprodleně kontaktujte lékaře.
A jak je to s houbami kupovanými?
Čerstvé houby volně rostoucí a čerstvé houby pěstované, s výjimkou pěstovaných žampionů, musí být pevné, dobře na sucho očištěné, bez nečistot. Houby nesmějí být přestárlé, plesnivé, zapařené a nadměrně vlhké. Mohou být rozkrojeny nejvýše jedním řezem, klobouk však musí být spojen s třenem. Loupání klobouků hub není dovoleno s výjimkou klouzků.
Jak houby správně skladovat?
Čerstvé volně rostoucí houby se skladují a přepravují při teplotách od 0 C° do 10C°, pouze v jedné vrstvě.

Sušené houby se skladují při teplotě nejvýše 20 C° a relativní vlhkosti nejvýše 65 %. Prodávané pěstované houby musí být skladovány v prodyšné folii a označené doporučeným datem spotřeby.
Tip.:
Nikdy nekupujte houby, které jsou evidentně špatně skladovány nebo nejsou čerstvé. Žampióny nebo hlívu ústřičnou si můžete sami pěstovat. Zvládne to téměř každý. Stačí vám k tomu zakoupit speciální substrát a chladnější místnost nebo sklípek. Substrát stojí cca 150 Kč. Z jednoho pytle sklidíte až 6 kg hub, takže i ekonomický efekt je velký. Houby jsou čerstvé a velmi chutné.
Pokud jste zdárně prošli všemi nástrahami a nasbírali jste nebo nakoupili houby tak vám jistě přijde vhod netradičně pojatý recept na zavařené houby se zeleninou.
Lošanův mls: 1kg hub (hřibů) povařit 5 min. v osolené vodě scedit a nechat vychladnout, 80 dkg papriky, 50 dkg cibule nahrubo nakrájené, 2dcl oleje, 150 ml octa, 15 dkg cukru, 2 a pul dkg soli, 1 kg kečupu (ostrý). Sterilizovat 20 minut. Přeji dobrou chuť!