Houbaření jako cvičení
Každá procházka do lesa je lehkým cvičením. Okysličujeme mozek, prokrvujeme svaly. Pro lidi s problémy oběhového systému je procházka ideální součástí rehabilitace. Kardiaci zlepšují lehkou chůzí po lese nejen fyzické zdraví, ale i duševní stav. A obojí se týká houbaření. Jistě znáte tu
Na houby i k večeru
Hodně náruživých houbařů vyráží do lesa za svítání. Možná právě i z důvodu, aby byli prvními, kdo spatří nádherné skvosty v podobě hříbků, lišek a kozáků. Může tu být ale malý háček. Většina srdečních příhod se kardiakům stane právě v ranních hodinách. Rozum nám tedy říká, že tady by se představa plného koše hub nemusela vyplatit. Kdo ale říká, že houby nemůžete najít i v pozdním odpoledni? Procházka do lesa v době, kdy největší intenzitou nepraží sluníčko, bude vašemu srdci mnohem příjemnější. Košík nezapomeňte, protože s prázdnou se vracet určitě nebudete.
Do lesa s mobilem?
Pokud nezavítáte do úplných hlubin českých lesů, váš mobil by měl stále zachytávat signál. A to vás může zachránit v situaci, kdy budete mít potíže s dechem, ucítíte bolest nebo tlak na hrudi či celkovou nevolnost. Dalšími opatřeními, která byste měli znát, jsou tato:
- Znejte svoje meze, nepřepínejte se.
- Choďte pomalu a na cestě dělejte přestávky.
- Na procházky do lesa je lépe chodit ve dvou. Druhý vám pomůže přivolat pomoc.
- Pokud někdy užíváte nitroglycerin, mějte ho s sebou.
Skoro výlučně česká záliba ve sbírání hub může být i pro vás bezpečná,
pokud se budete řídit výše uvedenými radami. A samozřejmě pokud budete
vědět, které houby jsou jedlé, a které je opravdu lepší nesbírat.