Z nedostatku tekutin nás může bolet hlava, může se dostavit nevolnost. Při extrémním nedostatku tekutin hrozí dehydratace organismu. Z lékařského hlediska se jedná o narušení vnitřní rovnováhy organismu v důsledku snížení obsahu vody v těle. Normální množství tělesné vody kolísá mezi 60 a 70 % tělesné hmotnosti podle věku a pohlaví. Snížení nastává v důsledku nevyváženosti příjmu a výdajů vody, například nedostatečným příjmem kvalitní vody (typickým příkladem je zbloudilec na poušti nebo trosečník v širém oceánu), nebo přílišným výdajem vody, který není patřičně vyvážen příjmem - například při velmi silných průjmech, zvracení nebo namáhavých fyzických výkonech doprovázených silným pocením. Důsledky dehydratace se mění podle věku, ale mohou výrazně ovlivnit zdraví člověka. Nedostatek tekutin v těle způsobuje také větší únavu, poruchy ledvin, bolesti hlavy, kloubů, pacienti pak končí v nemocnici.

Někdy bývá problém s příjmem tekutin na pracovišti. Ne všude jsou automaty na vodu a nebo kantýny, kde si mnohou pracovníci nápoje koupit. Přesto ale jsou profese, kdy je nutné lidem tekutiny zajistit. „Zaměstnavatel má ze zákona povinnost zajistit zaměstnanci pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce. Domnívám se, že zajištění pitného režimu by se dalo pod tuto povinnost zahrnout. Výslovně je zaměstnavateli tato povinnost uložena pouze ve specifických pracovních podmínkách vymezených v nařízení vlády č.361/2007 Sb., o podmínkách ochrany zdraví při práci, kde je zaměstnanec vystavěn vyšší zátěži teplem nebo chladem,“ říká právnička SOS Mgr. Jana Teplá.
Pitný režim se samozřejmě týká také zvířat chovaných doma. Člověk se o své potřeby dokáže postarat sám, ale zvířata chovaná „v zajetí“ si sama poradit nemohou. Pítko s čistou vodou by proto mělo být samozřejmostí. I taková kočka, která zdánlivě vodě „moc nedá,“ v horku více pije!