Co způsobuje pomočování?

Nejčastější dotazy rodičů...

Co způsobuje pomočování?

Na vzniku enurézy se podílí podle současných vědomostí celá řada příčin:

Nepochybná je vrozená dispozice - potomci páru, kde jsou postiženi oba rodiče, trpí pomočováním v 77 %, při postižení jednoho rodiče ve 43 % případů.

Poruchy noční produkce tekutin - nedochází k produkci hormonu, omezujícího vylučování vody ledvinami v noci (antidiuretický hormon, tzv. vasopresin)

Významný je také vliv stresu – problémy ve škole, v rodině, narození mladšího sourozence, rozvod rodičů, nemoc, týrání atd.

Poruchy spánku a probouzení - příliš tvrdý spánek či sklon k náměsíčnosti. Enuretici opouští ve spánku lůžko, močí neprobuzeni na WC nebo i mimo záchod. Podíl těchto poruch je pravděpodobně menší a složitější než se původně předpokládalo.

Špatné návyky pití a močení - nerovnoměrný příjem tekutin, přepíjení se večer po návratu z tréninku nebo školy, odkládání močení, spěch při močení, nadměrné používání břišního lisu.

Porucha funkce močového měchýře (dráždivý měchýř s nižší kapacitou) – typické pro děti s komplikovanějšími formami pomočování.

Je pomočování podmíněno psychicky?

Ve většině případů není pomočování zapříčiněno psychikou, ale funkční nebo organickou poruchou, jako je například nedostatek vasopresinu (specifického hormonu) nebo zánět močových cest. Pravou příčinu pomočování může určit jen lékař.

Kam zajít na vyšetření?

Prvotní vyšetření provádí dětský lékař v místě bydliště, který dítě posílá podle výsledků úvodního vyšetření k dětskému nefrologovi. V případě, že se jedná o komplikovanější formu dysfunkce, potom k dětskému urologovi. Asi u 25 % postižených dětí zjišťujeme cílenými dotazy i nějakou jinou obtíž (denní umočování, časté močení, infekce močových cest, přerušovaný proud moči).

Jak vypadá první návštěva u lékaře? Bolí to?

Při úvodním pohovoru se lékař zajímá o historii obtíží, hovoří pokud možno co nejpodrobněji o příznacích a návycích při močení. Vyšetření je nebolestivé. Nejprve se provede běžné klinické vyšetření a laboratorní vyšetření moči. V určitých případech se dále provádí ultrazvukové vyšetření ledvin a močového měchýře. Ve složitějších případech následuje uroflowmetrické vyšetření (močení do průtokoměru se zapisovacím zařízením). Někdy je toto vyšetření doplňováno o vyšetření elektromyografie pánevního dna. K upřesnění těchto údajů pacient s rodiči vyplňuje tzv. pitnou a mikční kartu. Do karty vyplňuje množství a frekvence příjmu tekutin, stejně pak objemy a frekvence močení. Evidence těchto údajů probíhá 2-3 dny (nejlépe o víkendu) doma za standardních podmínek, kdy dítě není vystaveno stresu.

Na co ještě se lékař může zeptat?

Většinou se lékař ptá, jak často chodí dítě močit, musí-li při močení tlačit, močí-li přerušovaně, nebo má-li náhlé prudké až křečovité nucení (urgence). S pomočováním může souviset „pokakávání“ (hovoří se o nekontrolovaných odchodech stolice) nebo naopak zácpa. Pokud uniká stolice během dne, je vhodné doplnit neurologické vyšetření k vyloučení vrozené vady centrálního nervového systému (CNS). Významným prvkem je výskyt parazitárních onemocnění (škrkavky, roupy), případná nervová onemocnění, úrazy, záněty mozku, vrozené vady míchy atd. U děvčátek hrají svou roli gynekologické obtíže. Lékař se zajímá o vývoj dítěte, jeho šikovnost při psaní a čtení, pohybovou zdatnost atd.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10