Jízda na kole, skateboard, horolezectví, taková zábava končí často rozbitým kolenem nebo odřeným loktem. Stejně nepříjemné mohou být drobné řezné rány, trn zapíchnutý v prstu nebo puchýř. Náplast potom chrání ránu před dalšími škodami a také oblečení před znečištěním krví.
Kaskáda obranných reakcí
Po každém zranění následuje ihned kaskáda tělesných obranných reakcí. Samotným zraněním ztrácí kůže ochrannou funkci vůči prostředí. Nečistoty a choroboplodné zárodky mohou vniknout do těla. Během pár sekund signalizují speciální látky okolním buňkám nebezpečí. Prvním cílem je zastavit krvácení. Srážlivost krve je aktivována a krevní sraženiny utěsní poškozené cévy. Zároveň se na vnikající bakterie valí bílé krvinky. Ty také lákají další imunitní buňky do místa zranění.Člověk vnímá tento obranný boj jako zánět – bolest, zčervenání a otok signalizují zesílený průtok krve a zvýšenou imunitní aktivitu. Tato fáze trvá asi čtyři dny. Už od třetího dne po zranění se začíná tvořit nová pokožka. Červené a bílé krvinky se stahují do okolí rány. Na tomto podkladě, který vyplňuje ránu, vyrůstají nové kožní buňky od okrajů ke středu rány a časem ránu uzavřou. Povrchová zranění jsou tak den za dnem o jeden, až dva milimetry menší.
Zakrýt zraněnou kůži
Často stačí zakrýt poraněnou kůži náplastí, aby se zabránilo dalšímu dráždění. Už v dřívějších časech byly rány zakrývány listy nebo lýkem stromů. Kolem roku 1870 se v USA objevily první uměle vyráběné kaučukové náplasti.Časopis Stiftung Warentest hodnotil celkem 30 výrobků. V současnosti je na trhu pět typů náplastí – standardní, elastické, sensitivní, dětské náplasti a náplasti vodovzdorné. Standardní slouží pro všechny typy zranění, použití ostatních záleží na typu poranění.
Dětské náplasti brání odpařování vlhkosti
U vodovzdorných a dětských náplastí nesmíme zapomínat na jednu zvláštnost: Podkladový materiál je většinou vyroben z tenkých plastikových fólií. Zadržují sice vlhkost, ale tím zároveň zabraňují přirozenému odpařování vlhkosti z pokožky. Při otevřených odřeninách to může nejdříve uzdravení podporovat. U dalších ran - malých, řezných, nebo například bodných, spíše hojivý proces zdržují. Zároveň nabízí vlhké prostředí ideální podmínky bakteriím.I když náplasti s pestrými obrázky odvádí pozornost dětí od bolesti, při delším používání doporučujeme raději náplasti klasické.
Srovnatelná kvalita
Kvalita různých typů náplastí je srovnatelná. V testu skončily skoro všechny výrobky se známkou „dobré“ nebo „uspokojivé“. Každý z testujících zkoušel všech pět druhů náplastí – každou po dobu čtyř hodin. Náplast měli na jednom z prstů ruky a vykonávali mnoho běžných činností. Mezitím si jednou umyli ruce. Na konci posuzovali, jak dobře náplasti drží a jestli se dají snadno odstranit. Lepící schopnost náplastí byla ve všech případech hodnocena výše, než snadnost odstranění. To se ale dalo čekat – čím lépe náplast drží, tím obtížněji se jí zbavíme. Výsledky nebyly tedy nijak nápadně rozdílné. Dá se říci, že ať už si koupíte jakoukoli náplast, svůj účel splní, pokud budeme dbát na rozdílnost různých poranění.Různé typy ran
Náplast má především dobře lepit. Centrální polštářek se ale nesmí přilepit na povrch rány. Hlavním úkolem náplasti je chránit ránu tak, aby zhojení proběhlo co nejrychleji. S poraněním by se mělo zacházet různě podle jeho druhu.Zde je shrnutí základních pravidel:
Odřeniny
Odřeniny jsou povrchová zranění, která ale mohou hodně bolet, protože je porušeno mnoho citlivých nervů. Pokud je rána špinavá, musí se vyčistit. Buď pod studenou tekoucí vodou, nebo desinfekčním prostředkem, který by měl být k dispozici v každé domácí lékárničce. Otevřené, povrchové rány se hojí lépe, když zůstanou vlhké. Vlhkost ulehčuje buňkám pokožky putovat od okraje rány do jejího středu. Proto je třeba odřeniny chránit před vysušením. V prvních dnech podporují hojení náplasti, pod kterými se vlhkost udržuje sama. Vhodná může být vodovzdorná náplast, která zadržuje vlhkost pokožky, ale přijímá tekutiny z rány. Ještě lepší je náplast gelová. Pod náplastí by se nesmí vytvořit taková vlhkost, aby nabobtnala okolní kůže. Jakmile se na povrchu rány utvoří strupy, měla by být rána udržována v suchu. Už nepoužíváme náplasti, které zabraňují přístupu vzduchu.
Infikované rány
Občas se i přes všechnu péči rána infikuje. Poznáme to podle toho, že rána červená, otéká a znovu začíná bolet. Nebezpečné je, když začne horečka a objeví se červený pás vystupující od rány směrem k mízní uzlině, například od kolene ke tříslům. Zánět mízních uzlin, lidově nazývaný otrava krve, musí být ihned lékařsky ošetřen. To platí také pro hnisající rány.
Puchýře
Puchýř, který vznikne například po dlouhé vycházce, je velmi povrchová rána. Postihuje většinou jen svrchní vrstvu kůže a proto nekrvácí. Nejčastěji se sám otevře a voda z něj odteče. V opačném případě může být po desinfekci kůže propíchnut sterilní opálenou jehlou. Puchýř samotný tvoří přirozenou ochranu rány a neměl by proto být odstraňován. Pokud se už stane, že si puchýř strhnete, je nejlepší použít náplast která nevysušuje, stejně jako v případě odřenin.
Řezné rány
Menší řezné rány, které se nerozevírají, patří k zavřeným ranám. Krvácejí jen chvíli a potom se samy zacelí. Je třeba udržovat je v suchu a zakrýt náplastí, která propouští vzduch (tedy ne vodovzdornou). Když probíhá hojení bez komplikací, není asi po čtyřech dnech žádná náplast potřeba. Pouze v prostředí, kde by do rány mohly vniknout nečistoty, je lepší nechat náplast déle. Větší nebo rozchlípené řezné rány musí být odborně ošetřeny a zašity. Menší rány způsobené píchnutím špendlíku nebo trnu také vyžadují, aby byly udržovány v suchu.
Popáleniny
Spáleniny se musí ihned omýt studenou vodou, držet pod tekoucí studenou vodou, nebo dlouho máčet ve vodě, dokud nepřejde bolest – nejméně 10 až 15 minut. Popáleniny na obličeji se mohou ochladit namočeným kapesníkem. Ránu zakryjte sterilním obvazem, aby byla chráněna proti infekci. Při rozsáhlejších spáleninách je nutné ošetření lékaře.
Tipy:
Hluboké rány neomývejte vodou. Omývat se mají pouze odřeniny.
Aby náplast dobře držela, musí být okolí rány suché a zbavené mastnoty. Nedotýkejte se polštářku náplasti. Lepící plocha nesmí přijít do kontaktu s ránou.
Čistá náplast může na ráně zůstat dva až tři dny. Znečištěnou je třeba měnit každý den.
Trpíte-li přecitlivělostí na lepidlo náplasti, při které vznikají na kůži v místech kontaktu s lepící plochou vyrážky, přilepte při výměně náplast na jiné místo, pokud je to možné. Jinak je lepší obejít se u menších ran bez náplastí, nebo použít i na drobnější ranku obvaz.
V prvních dnech by se neměla do okolí rány dostat žádná voda.
Když se náplast přilepí k ráně, nestrhávejte ji. Místo toho navlhčete náplast vlažnou vodou a potom opatrně odlepte.
Když se rána nezahojí ani po týdnu a je stále začervenalá, je třeba ji nechat ošetřit od lékaře.