Léčba, i když nikoli stoprocentní, existuje. O jejím výběru rozhoduje lékař vždy podle stupně rozvinutosti onemocnění, jeho rozsahu a rozložení po těle, ale také podle přítomnosti možných komplikací lupénky. Tou může být například lupénkové (psoriatické) postižení kloubů.
Většina dětských onemocnění lupénkou je mírná a dá se zvládat místní léčbou. Tato léčba působí jen v kůži. Naprostá menšina dětí má spíše rychle se zhoršující formu lupénky a ta vyžaduje léčbu systémovou. To znamená, že je léčena léky, které se podávají ústy. Tyto léky usměrňují přehnanou aktivitu imunity v celém těle.
Díky mastičkám v roli outsidera?
Lokální (místní) terapie jedním prostředkem (monoterapie) je účinná spíše u lehčích nebo středních forem nemoci, když je lupénka ohraničená menšími tělesnými plochami. U dospívajících je důležité, zda při léčbě chtějí, nebo nechtějí spolupracovat.Proto jsou pro ně nejvhodnější takové lékové formy, které jim nevadí při soužití v kolektivu. Jen tak se nebudou bránit léčbě. Proto např. silně mastící mazání je používáno spíše v nočních hodinách, kosmeticky lépe přijatelné lehčí krémy a ošetřující prostředky jsou vhodnější pro denní používání a podobně.
Místní kortikosteroidy u dětí a mladých lidí – není důvod k obavám
Kortikosteroidní léky (masti) zůstávají stále v čele účinnosti léčby lupénky, a to pro všechny dětské věkové skupiny. Kortikosteroidní masti jsou léky tlumící zánětlivou aktivitu v kůži. Jsou kůží dobře tolerované a bezpečné, což prokázaly mnohé studie.Kombinace s jinými léky snižují možné nežádoucí účinky kortikosteroidních mastí
Pro bezpečnost a účinnost léčby kortikosteroidními místními přípravky je třeba dbát některých zásad. Při dlouhodobém užívání vyšších dávek (silnějších mastí) nebo potírání velkých ploch těla může docházet k nepříznivému působení a tím je utlumení aktivity nadledvin.Při používání kortikosteroidů je vhodné dodržovat následující rady:
- vyhnout se dlouhodobému podání vyšších dávek kortikoidních prostředků
- používat spíše šetrné kortikosteroidy
- častěji využívat také další lokální prostředky pro léčbu lupénky na jiném základě (např. antralin, kalcipoetrin a lokální kalcineurinové inhibitory).
Všechny tyto léčebné možnosti jsou na rozhodnutí lékaře, který pečuje o lupénku vašeho dítěte. Je ale dobré o těchto pravidlech a možnostech léčby vědět a vždy je nejpřínosnější aktivně spolupracovat s lékařem a ptát se na možnosti a varianty léčby.
Učíte tím svoje dítě příkladem i aktivnímu postoji k jeho nemoci, který je důležitým faktorem v léčení tohoto trochu záhadného nemocnění imunity.