Meningokok mě připravil „jen“ o nohy

Více než rok strávila Andrea Brzobohatá  v nemocnici, odtržena od všední reality. Návrat do běžného života byl o to komplikovanější, že se musela vyrovnávat s handicapem. Příčinou, která zásadně poznamenala její život i rodinné vztahy, byla bakterie meningokoka. Boj s bakterií přežila, v důsledku zákeřného onemocnění však přišla o obě nohy.

O existenci tohoto onemocnění měla Andrea jen matné povědomí. Přitom od roku 2009 do roku 2013 bylo v České republice hlášeno 340 případů onemocnění, z toho 30 úmrtí.  
Meningokokem onemocněla v říjnu 2010, kdy byla se svým ročním synem na dovolené v Krkonoších. „Najednou mi začalo být hodně špatně. Druhý den jsem jen ležela v posteli a můj stav se rychle zhoršoval. Přátelé proto zavolali sanitku,“ popisuje nástup nemoci Andrea. „Celá jsem se motala a chvílemi jsem nebyla při vědomí. Do sanitky jsem došla po svých, pak už si nic nepamatuji,“ dodává.

Následující půl rok strávila v nemocnici a prodělala více než 60 narkóz. Prožívala noční můry a halucinace a nerozlišovala reálný svět. „Je těžké to běžnými slovy popsat. Například jsem byla přesvědčena, že můj malý syn je po smrti a že já již umírám také. Když přede mnou potom stál, po roce a půl, nemohla jsem věřit vlastním očím.“ Nemoc narušila Andree kontakt se synem i ve skutečném životě. Ten považoval za svoji maminku jinou ženu a nějaký čas trvalo, než se opět sblížili. On a již dospělá dcera byly hlavním důvodem, proč Andrea svůj těžký životní boj nevzdala.

Lékaři jí zpočátku dávali jen čtyřprocentní naději na přežití. Musela nehybně ležet v nemocnici napojená na přístroje s hrozícím rizikem vlastní smrti nebo ztráty obou horních končetin.
Invazivní meningokokové onemocnění je nakažlivá a potenciálně životu nebezpečná infekce, která může zapříčinit zánět mozkových blan (meningitida), nebo otravu krve (sepse). I když je pacientovi poskytnuta nejlepší péče, může nemoci podlehnout během 24 až 48 hodin od vzniku symptomů.

Z těch, kteří přežijí, zhruba každý pátý trpí doživotními následky, jako jsou amputace končetin, záchvaty, paralýza, mentální postižení, ztráta sluchu nebo poruchy paměti. Ve většině případů vyžadují devastující následky nemoci nákladnou léčbu a trvalou asistenci, která změní život nejen pacienta, ale i jeho rodiny.

„O meningokokovi jsem předtím téměř vůbec neslyšela. Byla jsem očkovaná proti spoustě věcí, ale tohle mě bohužel minulo. Teď už bych takovou chybu neudělala,“ dodává Andrea. Většina případů se bez varování projeví u lidí, kteří před nákazou meningokokem byli naprosto zdraví. Nejvíce ohroženou skupinou jsou malé děti a adolescenti. Z obliga však nejsou ani dospělí, jak se ukázalo u Andrey. Nejefektivnějším způsobem, jak nebezpečnému meningokokovému onemocnění předcházet, je očkování.

V současnosti žije Andrea téměř plnohodnotným životem. Perfektně ovládá jízdu ve speciálně upraveném autě, lyžuje nebo se věnuje golfu.
Kromě vlastních dětí je nyní jejím hlavním posláním osvěta tohoto zákeřného onemocnění.  Je zakladatelkou pacientského sdružení Antimeningokok a občanského sdružení No Foot No Stress. Podporuje a motivuje nejen lidi s podobným osudem, ale i jejich rodiny nebo známé. Díky svým životním zkušenostem jim poskytuje cenné rady a je pro ně inspirací.
V současné době je také možné navštívit nevšední výstavu pohyblivých fotografií, na kterých stateční, přeživší pacienti odtajňují své handicapy.

„Nepodléhejte iluzi, že se Vás to netýká“ je název expozice, která probíhá v nákupním centru Eden v pražských Vršovicích. Tam si fotografie můžete prohlédnout až do 12.3. 2015, než poputují do Brna, Plzně a dalších měst.

Více informací naleznete na www.antimeningokok.cz nebo na facebooku Antimeningokok.