Pocit, že člověk zvládne vše, na co sáhne. Euforické nadšení, kdy neexistují žádné překážky. Nebo prostě jen radost. I tak se dá vystihnout podstata pozitivního stresu – eustresu. Jde o méně zmiňovaný, ale velmi důležitý protipól stresu škodlivého.
Vzpomínáte si na první rande? Jak jste několik hodin předem nervózně přešlapovali po pokoji, nebyli schopni soustředit se na nic jiného a sužovaly Vás obavy, jak to celé dopadne? S blížícím se okamžikem setkání se Vám pak čím dál více potily dlaně a klepala kolena …. Přesně tak lze popsat fungování pozitivního stresu, který se často pojí se šťastnými okamžiky života, jako je například svatba, narození dítěte či maturita.
Naše tělo zaplavené hormony adrenalinu je nastražené na maximum a netrpělivě očekává výsledek. S eustresem se velmi často setkávají i studenti. Smrtelné termíny zkoušek je nutí k abnormálním výkonům, kdy v řádech hodin jsou si schopni do hlav nasoukat nepřeberné množství informací.
To potvrzují i slova čerstvých absolventů: „I když jsem měla před zkouškou i čtrnáct dní času, začala jsem se vždycky učit až na poslední chvíli. Dokud jsem prostě neměla nad hlavou bič, nic mě nedonutilo nad knížky a skripta sednout.“ Podobně je to i v zaměstnání. Mnoho lidí přiznává, že nejlepší výkon odvádějí v okamžiku, kdy jsou pod časovým tlakem. Jiní zase načerpávají pozitivní stres v přeplněných halách supermarketů a své zkušenosti mají i čerství výherci milionových částek.
Jak užít pozitivní stres
Pozitivní stres vnáší do života motivaci a současně úzkost, která nám umožňuje něčeho dosáhnout. Doslova opojně tak působí nejen na naši náladu, ale i na zdraví. Příjemné zážitky a pozitivní emoce totiž odbourávají napětí v organismu, stimulují v mozku centra příjemných pocitů a příznivě tím mění hladiny hormonů. Stres je v životě člověka stejně nezbytná složka jako vzduch či voda. Přiměřené dávky stresu člověku vyloženě prospívají. Když je ho příliš, je škodlivý, stejně tak ale i ve chvíli, kdy je ho málo. Při nepřítomnosti stresu bychom celý život nehnutě přešlapovali na jednom místě.
Opojeni prací
V současnosti si stále více lidí dopřává eustres plynoucí především z libých pocitů, které přinášejí pracovní úspěchy. Někteří manageři jsou na svých pracovních povinnostech doslova závislí, bez hektického tempa všedního dne se cítí nesví. Stres je doslova drží pohromadě. S trochou nadsázky lze říci, že tito lidé se poznají i podle narůstajícího zoufalství ve chvíli, kdy se blíží čas dovolených. Pokud je ale nakumulované stresové energie příliš, působí na náš organismus jako jed. Jako první varovný signál se dostavuje únava, slabost, poté i špatná nálada, prostě celkový pokles imunity.
Co se děje v těle při stresové reakci?
Kdykoli organismus reaguje na nějaký stresový faktor, tělo odpovídá třemi způsoby – ztuhne, bojuje nebo uteče. Sama reakce se odehrává ve třech fázích:
1. POPLACH – tělo spouští stresovou reakci
2. ADAPTACE - tělo se vyrovnává se stresovým podnětem a využívá k tomu všech svých možností
3. VYČERPÁNÍ – člověk se zklidňuje, tělo likviduje toxiny a zplodiny látkové výměny, obnovují se poškozené buňky a doplňují se zásoby energie
Dlouhodobý stres a jeho důsledky
Cholesterol se ukládá na cévních stěnách, žaludek produkuje příliš kyseliny solné, voda zaplavuje tkáně a roznáší bakterie a viry. Obranyschopnost těla se tím snižuje. Utlumují se také trávící procesy a tím i chuť k jídlu, dále také vylučovací procesy (trpíte zácpou) a nesmíme zapomínat na rozmnožovací procesy. K vážnějším zdravotním potížím úzce spjatým právě s nadměrným stresem patří vysoký krevní tlak, vředy, astma, cukrovka, onemocnění ledvin a duševní choroby.
Nikdo z nás se stresu nevyhne, je součástí života. Proto je ale dobré, naučit se s ním zacházet, nestát se jeho objetí, ale umět ho mírnit.