Čas od času se v médiích objevují zprávy o náhlých srdečních příhodách při sportu. Jak se tedy hýbat a cvičit, aby sport byl cestou ke zdraví, a ne k infarktu? A existují vysloveně nebezpečné sporty?
Elixír mládí
Pokud jste se rozhodli zlepšit svou kondici pohybem, jste na nejlepší cestě. Pravidelné cvičení, chůze a posilování se vám ve stáří vrátí. Díky cvičení se dostatečně prokrví mozek – a pak může podávat lepší výkony. Vyšší svalová síla je ve stáří důležitá pro snazší udržení rovnováhy. Tedy i pro prevenci pádů. A pružné tělo vytrénované dlouholetým cvičením se přece jen lépe ovládá.
Všimli jste si? Tyto superlativy platí jen za podmínky pravidelného a dlouhodobého cvičení. Za rizikový by se neměl považovat ani tak druh sportu jako spíš přístup ke cvičení.
Než vyrazíte lámat rekordy…
Velmi rozšířený a velmi nezdravý je nešvar „svátečního“ sportování. Při nárazové a intenzivní aktivitě několikanásobně stoupá riziko akutního infarktu myokardu. Zajímavé je, že náhlá kardiovaskulární úmrtí postihují zejména hráče bowlingu a golfu. Snad právě proto, že tyto sporty mohou provozovat snadno i lidé, kterým jinak pohyb moc neříká. Ano, pohyb je zvýšenou námahou i pro srdce. A srdce potřebuje postupný a trvalý trénink. Je to vlastně podobné jako s bicepsy…
Méně je někdy více
Jsou situace, kdy je lepší se sportu (aspoň na čas) vyhnout. Nikdy necvičte brzy po chřipce, angíně či nachlazení. Pokud se nemoc nedoléčí, mohou její původci vyvolat těžké poškození srdeční svaloviny či osídlit srdeční chlopně. Pokud nechcete zakončit sportování na JIP, necvičte, máte-li dekompenzovanou metabolickou poruchu či prokázanou srdeční poruchu. Stejně tak je-li vám zle nebo máte velké obavy z nějaké pohybové aktivity.
Pokud při cvičení pocítíte bolesti na hrudníku, nepravidelný tlukot srdce, je vám zle, máte úzkostné pocity, případně vás „polije ledový pot“, neváhejte volat záchranku. Rozhodují první minuty.