Je zelenina opravdu tak důležitá?
Zelenina má ze zdravotního hlediska nezastupitelný význam. Je zdrojem energie, vlákniny, minerálů a vitaminů. Hraje velmi důležitou roli především v prevenci nádorů a kardiovaskulárních onemocnění. Společně s cereáliemi a ovocem je zelenina jedním z hlavních zdrojů vlákniny, která příznivě ovlivňuje především gastrointestinální trakt, žaludek, pankreas, střeva, metabolismus sacharidů, lipidů a minerálních látek.Dietní vláknina je z praktického hlediska definována jako jedlá část rostlinných materiálů, kterou nemohou pankreatické a gastrointestinální enzymy rozložit. Dělíme ji na vlákninu rozpustnou a nerozpustnou ve vodě. Hlavním nutričním významem ve vodě rozpustné vlákniny je, že slouží jako substrát pro fermentaci v tlustém střevě a významným způsobem ovlivňuje mikrobiální flóru tlustého střeva ve smyslu zvýšení počtu probiotických kmenů. Nerozpustná vláknina nemůže být metabolizována bakteriemi tlustého střeva, je z hlediska nutričního nevyužitelná a zvyšuje objem stolice. Některé součásti vlákniny (fytáty, saponiny, taniny) jsou inhibitory enzymů.
Nedostatek vlákniny v potravě je spojován s mnoha chorobami, jako např.
apendicitis, nespecifické střevní záněty, vředová choroba, diabetes mellitus, obezita, hypercholesterolémie, varixy, trombóza nebo hemoroidy.
Dostatečná konzumace zeleniny není pouze tradičním výživovým doporučením bez hlubšího opodstatnění. Fakta jsou zcela neúprosná: Podle Světové zdravotnické organizace lze k nízké konzumaci zeleniny a ovoce vztáhnout ročně cca 1,7 milionů úmrtí způsobených především gastrointestinálními nádory, ischemickou chorobou srdeční a mozkovou příhodou. Nízká konzumace ovoce a zeleniny se tak řadí mezi šest nejčastějších faktorů úmrtí. O tom, jestli bude dítě ve svém pozdějším a posléze dospělém věku konzumovat dostatečné množství zeleniny, rozhodují z velké části rodiče v prvních letech jeho života, kdy se pokládají základy stravovacím návykům a chuťovým preferencím.
Kdy začít se zeleninou
Zelenina je ideální jako první příkrm, lze ji tedy začít v adekvátní formě podávat ihned po ukončení výhradního kojení. Časté obavy rodičů z rozvinutí alergie v případě brzkého zavádění potenciálních alergenů se ukázaly jako neopodstatněné. Nejsou totiž žádné důkazy o tom, že by oddalování konzumace jakýchkoliv potravin po 4. – 6. měsíci života snižovalo výskyt alergických onemocnění.V souladu se základními pravidly pro zavádění příkrmů je tedy žádoucí začít dítěti nabízet zeleninu, ovoce, maso a cereálie v dostatečné míře mezi 17. a 26. týdnem života. Toto období je základní pro utváření stravovacích návyků a není důvod, proč by dítě při dostatečném nabízení mělo zeleninu odmítat. Základem je samozřejmě forma adekvátní věku dítěte a trpělivost rodičů, kteří by ideálně měli jít dítěti příkladem. Pokud se ale přece jen stane, že dítě zeleninu přijímá v menší než požadované míře, je dobré si vzít na pomoc několik triků, jako např.:
- přidávat zeleninu do jídel, která už dítě toleruje
- nabízet dítěti syrovou zeleninu před jídlem, když je nejhladovější
- vhodné druhy zeleniny nabízet jako „jídlo do ruky“
- nakupovat a připravovat zeleninu společně s dítětem
- zatraktivnit nabízenou formu – např. připravit vhodné omáčky k namáčení (dipp) apod.
Autor: prim. MUDr. Pavel Frühauf, CSc., Klinika dětského a dorostového lékařství, VFN Praha 2