Židovské anekdoty – to nejlepší z lidového humoru

Název knihy:
Nejlepší židovské anekdoty
Autor: Václav Budinský
Nakladatelství: Lucie
Rok vydání: 2010
Cena: 240 Kč

Židovské anekdoty patří k tomu nejlepšímu a nejvtipnějšímu, co v lidovém humoru vzniklo. Jsou mimořádně vtipné, ale současně i velice moudré. Přestože bývají kritické, nikoho neurážejí a nikomu neubližují. Jen velmi inteligentně a laskavě nastavují zrcadlo nejrůznějším lidským slabostem, které pochopitelně nejsou typické jen pro pana Kohna.

Humorolog Václav Budinský židovské anekdoty sbírá, analyzuje a zpracovává již více než třicet let. Na základě svých poznatků, zkušeností a také lásky k nim připravil, vybral a literárně upravil ty nejlepší z nejlepších. Jedná se o skutečné skvosty tohoto žánru, které jsou v knize rozdělené do deseti logických kapitol (například o dětech, nevěře či manželství).

Kniha s jednoduchým názvem Nejlepší židovské anekdoty vychází ve druhém vydání. První vydání bylo velmi rychle vyprodáno a vzbudilo mimořádný čtenářský ohlas. Lze předpokládat, že i druhé vydání nejen pobaví a rozesměje, ale také své čtenáře obohatí moudrostí a originálním přístupem k radostem i strastem lidského života.

Ukázky z knihy Nejlepší židovské anekdoty:

Moricek je chytrý a všímavý. Jednou vyprávěl rabín dětem, že se na příkaz Hospodina musel had začít plazit po břiše. Hošík se ihned přihlásil a položil rabínovi logickou otázku:
     „A po čem se ten had plazil před tím?“


     Také ve škole klade zvídavé otázky. Když jednou učitel třídě sdělil, že voda vře přesně při 100 stupních Celsia, zeptal se:
     „A nevíte, pane učiteli, jak ta voda může vědět, že je zrovna 100 stupňů?“


     Moricek se ptá maminky:
     „Mami, nevíš kolik je hodin?“
     „Za deset minut bude sedm.“
     Chlapec se rozčílil a vykřikl:
     „Já nechci vědět, kolik bude za deset minut, já chci vědět, kolik je právě teď.“


     Pan Kohn si jednoho dne zavolal svého syna a pravil:
     „Moric, mám pro tebe báječnou partii. Má dvě nejdůležitější vlastnosti, který by nevěsta měla mít. Je hezká a hlavně bohatá.“
     „Ale papá,“ zachmuřil se mladík, „víš přece velmi dobře, že miluju Sáru. Nemá sice žádné věno, pochází z chudé rodiny, ale vím, že s ní budu šťastný.“
     Otec se zamyslel a pravil:
     „No dobře, třeba s ní budeš šťastný, ale řekni mi upřímně chlapče, co z toho budeš mít?“


     Za židovským dohazovačem, který má při hledání vhodné partie často nezastupitelný význam,  přišel pan Kohn a pravil:
     „Potřebuju nějakou šikovnou nevěstu pro mýho Moricka. Musí bejt krásná, mladá, pořádná, poctivá, čistotná, poslušná, z nějaký dobrý rodiny. Ovšem hlavně musí dostat spoustu peněz.“
     Dohazovač se zamračil a  řekl:
     „Tak to tedy nevim, pane Kohn, vy máte spoustu dluhů, soudy na krku, ten jejich Moricek taky moc krásy nepobral, taková nevěsta by byla hloupá, kdyby si ho chtěla vzít."
     „To by vyhovovalo,“ zakýval pan Kohn hlavou, „hloupá bejt může, to nám nevadí.“


     Pan Kohn přiběhl rozčíleně za šadchenem:
     „Tak to mě pěkně vypekli, to se jim moc povedlo, voni tvrdili, že otec nevěsty našeho Moricka nežije a teď jsem se dozvěděl, že už čtyři roky sedí v kriminálu.“
     „To souhlasí,“ pokýval hlavou dohazovač, „ruku na srdce, pane Kohn, a řeknou, je to snad nějakej život?“


     Šadchen je na kávě u Kohnů a diskutuje s mladým adeptem na ženění. Ten pravil vážně:
     „Mám své zásady a sděluji vám se vší vážností, že se ožením výhradně z lásky.“
     „To naprosto schvaluji,“ kýval hlavou dohazovač a pokračoval:
     „Mám pro vás dívku z bohaté rodiny. Je moc hezká, mladá a dostane věnem dva miliony a dvě stě tisíc dolarů. Chcete mi snad říct, že už teď do ní nejste zamilovaný?“

Vendi V.
ChytráŽena.cz