Kdo z nás by občas vlivem nepříznivého počasí a horšího stavu chodníků a cest neupadl? Zima je bohužel nejrizikovější období, co se pádů týče. Lékaři ročně zaznamenávají až o 60% víc pacientů právě v souvislosti se zraněním pády na chodnících a cestách. Ale pád ještě nutně nemusí znamenat zranění jako je například zlomenina. Co je tedy důležité dodržet a je možné pádům na kluzké cestě vůbec předejít?
Opatření před tím než vyjdeme na kluzkou nebo namrzlou komunikaci
Abychom zabránili pádům nebo alespoň maximálně snížili jejich následky je vhodné se na rizikové počasí a stav cest předem připravit. Důležité je nejen sledovat počasí, ale hlavně aktuální situaci v místě našeho bydliště.
Jsou-li komunikace mokré či zasněžené je vhodné vyjít s dostatečnou časovou rezervou, abychom mohli zvolit pomalejší a bezpečnější chůzi, Vhodné je také vyhledávat sušší a hrubší místa, ať už na chodnících nebo cestách, kde hrozí menší riziko uklouznutí. Rozhodně se nedoporučuje spěchat nebo cestou telefonovat či dokonce posílat sms zprávy. To vše totiž odvádí naši pozornost od bezpečné chůze a pád i případné zranění může být na světě.
Vhodné je také před tím, než vyjdeme správně ošetřit naši obuv. Ideální jsou samozřejmě boty s hrubší podrážkou, které na chodnících tolik nekloužou, ale můžeme si pomoci i jinak. Dnes existují totiž takzvané tekuté řetězy, které nastříkáme na podrážku bot a necháme zaschnout. Podrážka se tak zdrsní a poskytne nám na mokrých a kluzkých cestách vyšší stabilitu. Navíc je možné nástřik na podrážky i kdykoli opakovat a zajistit si tak vyšší bezpečí v akutních situacích.
Náledí, ledovka a chůze
Ledovka nebo náledí je jeden z nejrizikovějších stavů, který nás může při chůzi potkat. Vše pod námi totiž klouže a nejsme schopni s tím udělat téměř nic. Lékaři každoročně varují před vycházením, pokud to není nezbytně nutné. V rámci zachování našeho zdraví s nimi musíme souhlasit.
Pokud je přeci jen cesta nutná, je vhodné vyjít více než s dvojnásobnou časovou rezervou a vybírat si cestu, na které jsou hrubší místa, nebo která je alespoň částečně ošetřena nebo posypána. Vhod nám přijde i nejrůznější zábradlí nebo zdi, kterých se alespoň trochu můžeme přidržet a případný pád zbrzdit.
Když k pádu dojde…
Upadnout můžeme prakticky kdykoli, a asi nejhorší situace nastávají v okamžiku, kdy s pádem nepočítáme. Nepříznivé počasí tak pro nás může být paradoxně výhodou, protože s možností uklouznutí už můžeme předem počítat a patřičně se na situaci připravit. Vedle opatrné a pomalejší chůze je ideální vědět i jak padat, aby případná zranění byla co možná minimální.
Doporučen je například mírný předklon, abychom v případě pádu padali na ruce, nikoli na záda, kde by hrozil úder do týlu hlavy a další možné zranění. Při pádu dopředu navíc člověk automaticky natahuje, jako obranný mechanismus, ruce před sebe a následky tak ještě zmírní.
Před odřeninami rukou nás ještě ochrání rukavice, které také zabrání přímému styku naší kůže s betonovým chodníkem nebo cestou. Pokud nás po pádu přece jen něco výrazně bolí nebo dokonce otéká, je vhodné rychle vyhledat lékaře. Často se zlomenina od naraženiny v prvním momentě špatně identifikuje, a někdy dokonce můžeme zlomeninu zaměnit za naraženinu a naopak. Lékaři navíc správně zvolí také následnou léčbu, i vhodné krémy či masti na potlačení otoků, podlitin nebo modřin.
Bezpečnost na kluzké komunikaci v bodech
• Znát aktuální stav počasí a počítat s větší časovou rezervou na cestu
• Po mokrých nebo zasněžených místech chodit pomaleji
• Před chůzí ošetřit obuv například nástřikem tekutých řetězů či volit boty s hrubší podrážkou
• Při náledí ideálně nevycházet nebo si vybírat ošetřená a hrubší místa, přidržovat se zábradlí
• Padat dopředu, netelefonovat nebo neposílat sms za chůze
• Při jakékoli podezřelé bolesti po pádu vyhledat lékaře
Autorka, foto: Lenka Netušilová