I když jsem již tak trochu odrostlá těmto sněhovým radovánkám, dokážu se někdy bavit na sněhu s naším pejskem jako malé dítě. Já sama děti nemám a tak mi je vynahrazuje právě naše fenka Betty, studnice nápadů, lotrovin a legrácek. Co ta dokáže někdy vymyslet, je až neuvěřitelné, ta mi prostě žádnou srandu nikdy nezkazí.
A její super kámoš kastrolek, ten už vůbec ne. Ten je zapřažen do všech her, které podniká. Ať je léto nebo zima. A protože máme téma zimní, budu se věnovat „zimnímu kastrólkování“ :-))
Chci vám napsat pár řádků o kastrolku, jejím nerozlučném kamarádovi, a to
jak v dobrém, tak i zlém. Není to kastrolek, do kterého by Betty dostávala
krmení, objevila ho jako svoji nenahraditelnou hračku, kterou nikomu nedá a
střeží ji jako oko v hlavě. Jakmile přijde návštěva, Betty neváhá a začne svoji
předváděcí show. Trénuje však při každé volné chvilce. A jak já jí s
oblibou říkám: "Beťulo,kdyby byla někde soutěž s možností poslání videa,
tak Ty vyhraješ na plné čáře!!!"
V čem je kastrolek tak výjimečný? On totiž výborně klouže po sněhu (v létě po
trávě) a to je ten pravý psí adrenalin. Betty běhá "kolečko" kolem
celé zahrady, čumákem před sebou honí kastrolek, to vše zvládá s přehledem v
plné rychlosti. Když se jí náhodou někam zakutálí, neváhá ho vysvobodit předními
tlapkami (samozřejmě oběma naráz - to pro lepší úspěch a potěchu
přihlížejících). Když to tlapky nezvládnou, vynese "kámoše" v zubech.
Prostě kdo k nám přijde, nevěří svým očím, většinou reaguje slovy:
"Nic podobného jsem ještě neviděl - neuvěřitelný zážitek."
V zimě, když je mokrý sníh – stává se z kastrolku rázem sněhová koule, která mě loni inspirovala k postavení sněhuláka, ano, dokážu někdy „blbnout“ jako malé dítě. Doufám, že jsem alespoň trošku přispěla k vašemu tématu - k mému zimnímu vydovádění se. :-))
Kajda126 - čtenářka
ChytráŽena.cz