Tak jsme si zase jednou užili víkendu s dětmi.

Začalo to brzy ráno v sobotu. Z pokojíčku se ozýval nedefinovatelný řev a ryk. „Jééééžiši, oni se asi pozabíjí“ napadlo mě a letěla jsem se podívat. V pokojíčku chaos, nepořádek a děti křičící a přetahující se o hračku.

S očima v sloup jsem kolem nich prošla, najednou řev ustal. A děti stáli vedle mě. „Moje, maminka, nééééé moje maminka, néééé moje maminka“ a řev začal nanovo. Aspoň že jsem něčí, pomyslila jsem si a s úsměvem šla dělat svým milujícím dětem jako milující máma snídani.

No samozřejmě, že tohle oni jíst nebudou a just chtějí něco jiného. Jo děti, nemáte-li hlad, nejezte, však až hlad přijde, ještě s chutí pojíte. Řekla jsem si a usrkávala ranní kávu.

Manžel seděl spokojeně v obývacím pokoji a řev dětí jej nechával docela klidným. Ještě dopoledne jsme se vydali, pravda trochu riskantně, na nákupy. V jednom nákupním středisku jsme pojedli oběd. Samozřejmě velké oči naší dcerky opět zvítězili, ale bříško nespapalo. Nimrala se v jídle a chichotala. Jídlo samozřejmě všude, jen ne v břiše.

O tom, jak se dohádali ohledně pití, raději popisovat nebudu, nutno však říci, že jsem se relativně styděla, i když jsem si v duchu nadávala, že jsem to měla předvídat a s dětmi raději nikam nechodit.

Po 12. hodině, upachtění,  jsme nasedli zpět do auta a odjeli domů, kde jsem obě, podotýkám OBĚ děti uložila. Spali asi hodinu. Probudilo je hřmění a už jsem měla dcerku v náručí. „Mamíííííí já se bojíííííím.“

„Nemáš se čeho bát, když jsi s námi,“ konejšila ji. Udeřil hrom a dcerka se rozkřičela a rozbrečela.

Samozřejmě začalo mohutně pršet.

Nakonec pršelo i celou noc s bouřkou a obě děti spali s námi. V neděli byla opět bouřka a opět byli děti jak urvané z řetězu. Déšť byl mohutnější, bouřka hrozivější a děti ještě ukřičenější. Když na chvíli vypnuli proud, konejšila jsem dcerku v náruči.

Po půlhodince vše ustalo a s tím i ukřičenost dětí.

Opět byli relativně hodné. Venku se prudce ochladilo a já si vzala Brufen, protože mě ze změny tlaku rozbolela hlava.

Nevím jak vaše děti, ale ty moje asi na změnu tlaku a počasí takhle reagují. Asi jsou v tomto směru po mně, neb já před těmito výkyvy trpím migrénami, v lepším případě jen bolestí a točením hlavy.

Diesonne – čtenářka

ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10