Znamenají děti konec života, jak ho známe?

aneb Můj pohled na věc podruhé

Proč si proboha některé ženské myslí, že s příchodem potomků, musí svůj život měnit od základů? Když přijdou děti, není čas na záliby? Není čas na pěkné chvilky s partnerem? Není čas na nic? Tak tenhle přístup vám tak akorát zničí vztah. Může se z vás sice stát super-matka (ačkoli o tom stejně pochybuji – děti musí mít taky nějaký prostor pro sebe a svou samostatnost), ale tahle vaše role zapudí roli manželky/partnerky. Ženská, která neumí nic jiného, než lítat kolem domácnosti a dětí a vrhat na chlapa vyčítavé pohledy, že on si na sebe ten čas udělá, zatímco ona nemůže, ztratí velmi rychle svou přitažlivost.

Ano, jistě po narození dítěte může nastat situace, kdy je žena vyčerpaná a vůbec všechny změny, jak hormonální, tak ve stylu života se na její psychice podepíšou. Na začátku je potřeba dát si dostatek času na aklimatizaci, i kdyby to měly být měsíce, ale tvrdit chlapovi po čtyřech letech, že stále ještě „po porodu“ nemáte chuť na sex je vážně trochu moc.

Byli jste zvyklí trávit páteční večery s přáteli? Jezdit s partou v létě stanovat?  V zimě hurá na lyže? S dítětem to nejde? A to proč? Musíte si jen vychovat přátele.  Nebudou chodit každý týden na bowling, ale jednou měsíčně přijdou v pátek večer k vám. Že dělají kravál? No co? Dítě není z cukru, a pokud má vlastní pokoj, jednou za čas ho to nezabije.  Pokud vlastní pokoj nemá – budete prostě s přáteli hrát tichou poštu. Však i to je slušná zábava. Klidně vezměte potomka na chatu nebo pod stan – vážně se vám nerozpustí. Ano, jistě, sjíždět svah s miminkem na zádech asi nebude úplně ono, ale vždycky se můžete s partnerem vystřídat. Hlavně se neodřízněte od okolí, protože toho byste později litovali (oba).

Udělejte si čas jeden na druhého.  Když se vám jednou za pár týdnů podaří sehnat hlídání, rozhodně to využijte a vyrazte si spolu. Jenže upřímně – tohle nestačí.  A co takhle mít jeden pro druhého nebo pro své koníčky každý večer? Že to s dětmi nejde? Ale jde. Děti jsou lidi jako vy a spát by stejně tak měly v noci, v opačném případě budou protivné. Pokud si miminko rozmazlíte a chodíte s ním v náručí do rána po bytě, abyste ho uspala, pak se nedivte, když vám s tím partner nechce pomáhat. Ať si to vyžere ten z vás, který si tohle zavařil. Čím dřív svého potomka naučíte spát ve vlastní posteli, ideálně nejpozději do osmé hodiny večerní, tím dřív budete mít večery volné. Že večer musíte uklízet? A co jste dělali doteď? Aha, stáli děťátku za zadečkem? Nádobí můžete umýt přes den s dítětem v klokance, žehlení zrušte (no jasně – chce si to určit priority) a na večer si nechte už jen uklízení hraček. Jakmile to váš potomek bude schopný vnímat – hračky uklízíme s ním ještě před spaním. Pokud nestíháte, požádejte partnera o pomoc, však on klidný večer taky ocení, ale uvědomte si přitom, že na rozdíl od vás byl celý den v práci.

Naučte partnera, že máte nějaký čas sama pro sebe, na své záliby a v té době se o dítko musí postarat on, avšak proboha, ať to je v rozumnou dobu, která vyhovuje i jemu. Na druhou stranu, ale nechte prostor pro koníčky také jemu.

Je to děsivý přístup? Necitlivý k dětem? Vážně si myslíte, že dítě nesnese mnohem lépe občasný nepořádek, narušení rituálů a nevyžehlená trička, než zamračené, nešťastné a rozhádané rodiče?

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10