Vzorné dítě si každé ráno a večer nanese na zubní kartáček trochu pasty, chvíli s ním rejdí po zubech a pak si vypláchne pusu vodou a poprská přitom celé umyvadlo i se zrcadlem. Když dospělý po letech zjistí, že mu tahle od dětství prováděná péče stejně moc nepomohla, protože má zuby plné kazů, může si říkat, že čištění zubů je k ničemu... To ale není pravda, jen je třeba nezapomínat na čistění mezizubních prostor.

Vrstva bakteriálního povlaku (nazývá se také někdy slovem plak), která se začíná tvořit na vyčištěném zubu, je prvních 24 až 36 hodin prakticky neškodná. Teprve za den nebo za den a půl začíná mít povlak takovou tloušťku a složení, že začne škodit. Dobře přístupné a viditelné žvýkací plochy zubů, které si zubním kartáčkem poctivě pucujeme, tedy obvykle dokážeme zbavit plaku včas. Bakterie nemají šanci škodit. Problém je však v tom, že plak se nejvíce usazuje na nepřístupných místech mezi zuby, do kterých se kartáček nedostane. „Povlak se usazuje hlavně v dolní třetině zubu směrem k dásním, nejvíc jej je v mezizubním prostoru a v dásňovém žlábku. Lidé, kteří si poctivě čistí žvýkací plochy, se kartáčkem do mezizubních prostorů téměř nedostanou,“ říká soukromý zubní lékař David Urie. Důsledkem ukládání plaku je vznik toxických látek, které narušují povrch zubu a při dlouhodobém působení způsobují zubní kaz.

Zubní kámen je trilobit zubního povlaku

Všichni stomatologové vám potvrdí, že kaz nejčastěji vzniká mezi zuby. „Problém nejsou hladké plochy zubů, ale prostory mezi zuby, kde ošetřujeme 80 až 85 procent všech zubních kazů,“ podotýká doktor Urie. Informace o usazování plaku mezi zuby a nutnosti vyčistit zub ze všech stran, tedy i na obtížně přístupných místech, se už pomalu dostává do povědomí veřejnosti. Ve specializovaných prodejnách si můžeme koupit různé druhy mezizubních kartáčků a zubních nití a můžeme je zkoušet používat. Bez poučení a praktického nácviku, který nabízejí zubní hygienistky i někteří zubní lékaři, však naše snaha o důslednou zubní hygienu může vyjít naprázdno.

První komplikací může být zubní kámen. „V mezizubních prostorech může být nános zubního kamene. Ten je nejprve nutné odstranit, aby se tam člověk s mezizubním kartáčkem dostal,“ říká David Urie. Zubní kámen není nic jiného než zkmenělý povlak, který se někdy usazuje i pod dásní. „Pod jazykem vyúsťují malé slinné žlázy, které ve slinách vylučují také draslík a sodík. Povlak tyto minerály vychytává a potom ztvrdne,“ vysvětluje doktor Urie. Na zkamenělý povlak se snadno nalepují další a další bakterie, které se stávají zdrojem infekce a zánětu, z něhož se může vyvinout parodontóza. Někdy se stává, že si člověk s dobrým svědomím čistí mezizubní prostory a vůbec si neuvědomí, že na kritická místa se kvůli zubnímu kameni nedostane.

Špatně pochopený signál

Další nebezpečí při „podomácku“ prováděné zubní hygieně hrozí hned na samém začátku. Koupíte si mezizubní kartáček a začnete si čistit mezery mezi zuby. „Ale špatně zvoleným mezizubním kartáčkem si člověk může zuby i poškodit. Neví, zda jej nekoupil příliš velký, protáhne ho párkrát mezi zuby a dáseň začne krvácet. Tak kartáček zahodí, a mezi lidmi se pak šíří informace, že mezizubní kartáčky jsou špatné a krvácejí po nich dásně,“ říká David Urie.

Příčinou krvácení nemusí být jen příliš velký kartáček, ale také skrytý (počínající) zánět dásní. Ten se v pokročilejším stadiu pozná podle toho, že je dáseň oteklá, zarudlá a při čištění zubů krvácí. „Červená barva je signál jako na semaforu, že něco není v pořádku,“ zdůrazňuje doktor Urie. Zjistíte-li, že vám dásně krvácejí, navštívte zubní ordinaci. Než se ze zánětu v občas krvácející dásni vyvine parodontóza, trvá to deset až patnáct let – dost času na to, aby se s onemocněním dalo něco dělat. „Pomoc je poměrně jednoduchá. Krvácení obvykle přestane za týden poté, co začnete používat pomůcky dentální hygieny,“ tvrdí David Urie. Pokud člověk přijde pozdě, je léčba samozřejmě podstatně složitější.

Odborník vás uklidní

Pokud s nácvikem zubní hygieny začnete v ordinaci zubaře nebo zubní hygienistky, ušetříte si nepříjemná překvapení. Zubní hygienistka vám změří mezizubní prostory a doporučí vám druh a velikost kartáčků vhodných právě pro vás. Také vám řekne, co se děje, když vám po čištění začne dáseň krvácet. „Já to vysvětluji klientům takto: ,Jedete na kole, spadnete, zadřete si písek do nohy. Musíte si to vyčistit, aby se vám odřené koleno zahojilo. Ze začátku je to nepříjemné, krvácí to, ale pak se vám rána zahojí líp.‘ Když to lidé nevědí, skončí jejich pokus o prevenci hned, jakmile začal,“ říká doktor Urie.

S úvodní instruktáží a pravidelnými kontrolami jednou za půl roku se vaše zubní hygiena stane o osmdesát procent účinnější. Při neúspěchu se vystavujete riziku zhoršování stavu svých zubů i vzniku parodontózy.

Dědičnost za špatné zuby nemůže

Mnoho lidí si myslí, že boj se zubním kazem je marný, protože se jedná o dědičnou záležitost. „Rodiče měli špatné zuby, dědeček měl špatné zuby, s tím nic neudělám,“ zní rozšířený názor. Jenže podle odborníků se tato „dědičná vina“ ve skutečnosti týká jenom pěti až sedmi procent lidí. Ti ostatní – mezi které patří drtivá většina z nás – si za špatný stav chrupu mohou sami. „Zubnímu kazu se můžeme bránit, není to nic předem daného, co bychom nemohli ovlivnit,“ zdůrazňuje soukromý zubař David Urie.

autor: Josef Gabriel

Není Vám zdraví lhostejné? Čtěte pravidelně časopis Rodina a zdraví , společenský měsíčník zaměřený na zdravý životní styl a problémy českého zdravotnictví. Přináší informace užitečné při péči o zdraví celé rodiny - od dětí až po seniory. Je určen především ženám - manželkám a matkám - které zde najdou praktické tipy pro své nejbližší.

  Zdroj: časopis Rodina a zdraví

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout