Tento příběh se mně stal v době, kdy jsem jezdila pravidelně autobusem do školy. Už je to pěkných pár let, ale já na to nezapomněla. Vždycky si na to vzpomenu, když někoho vidím v autobuse podřimovat. Asi už tušíte, o čem můj příběh tentokrát bude.

Byl to den jako každý jiný, ve škole jsme asi měli praxi nebo teorii, to už opravdu nevím, je to přeci jen už 17 let. A to je hodně dlouhá doba, ale i tak si hlavní pointu příběhu pamatuji, jako by se to stalo včera. Vzhledem k tomu, že jsem byla asi hodně unavená, tak to byla asi praxe. Chodila jsem na zahradnickou školu, takže v praxi jsme jezdívali na pole, kde jsme okopávali, sázeli, vytrhávali plevel, takže nás to vždycky zmohlo.

Byl parný den, sluníčko svítilo a praxe mně skončila. V buňkách jsem se převlékla a vydala se na cestu domů. Ze školy jsem jela vlakem, to jsem jela se spolužačkami, takže jsme cestu prokecaly, v Brně jsem přestupovala na autobus do mé rodné vesničky, a to už jsem jela sama.

Autobus dojel na nástupiště a já nasedla. Ráda sedávám u okna, ani tehdy tomu nebylo jinak. Vedle mě si sedl kluk, kterého jsem znala od vidění, byl asi o dva nebo tři roky starší a bydlel ve vedlejší vesnici. Cesta k nám trvala dvacet pět až třicet minut. A jak krásně svítilo sluníčko a já byla unavená z praxe, ač jsem se přemáhala, jak jsem mohla, spánek mě nakonec dostal a já usnula. Samozřejmě jsem zaspala i zastávku svého výstupu.

Najednou jsem cítila, že mě někdo tahá za ruku a říká: vstávej, bydlíš tady, u nás by se ti asi nelíbilo, ta slova si pamatuji úplně přesně. Byl to ten kluk, který si vedle mě sedl. Vystartovala jsem ze sedadla, jako když mě na nože berou, ale pozdě, řidič akorát zavřel dveře a rozjel se. Naštěstí další zastávka je od té naší asi deset minut, takže jsem moc nepřejela.

Byl to pro mě tehdy ale docela trapas, proto jsem asi nikdy na to nezapomněla a kdykoliv vidím někoho podřimovat nebo spát, tak se mně to hned vybaví a v duchu si říkám, jen ať nedopadneš jako já tehdy…
Od té doby jsem už nikdy v autobuse ani ve vlaku neusnula. V dnešní době by to asi nedopadlo zrovna nejlíp.