Chřipka nás může ovlivnit už před narozením

Vědci přišli s další novinkou, která však zaručeně nikoho nepotěší. Podle nich prý máme téměř o dvacet procent vyšší pravděpodobnost onemocnění srdce, pokud se s chřipkou setkáme dříve, než vůbec přijdeme na svět.

Nespravedlnost, které lze těžko zabránit

Vysvětlení nabízí studie vědců z Univerzity Jižní Kalifornie publikovaná v říjnovém vydání časopisu Journal of Developmental Origins of Health and Disease. Lidé vystavení chřipce typu A(H1N1) mají prý již během nitroděložního vývoje výrazně vyšší pravděpodobnost, že budou mít v pozdějším životě nějaké srdečně-cévní onemocnění. Podle profesora Caleba Finche může i lehká chřipka matky ovlivnit vývoj dítěte a do budoucna i jeho zdraví.

Rozhodující druhý či třetí trimestr

Finch a jeho tým z Univerzity Jižní Kalifornie prozkoumali přes 100 tisíc lidí narozených v roce 1918, kdy ve Spojených státech řádila pandemická chřipka. Zjistili, že muži narození v prvních měsících roku 1919 měli po dosažení šedesáti let věku o 23,1 % vyšší pravděpodobnost onemocnění srdce než zbytek populace. Jejich matky byly tedy v druhém nebo třetím trimestru (trimestr – jedna třetina období těhotenství), když epidemie chřipky v USA vrcholila.

Ženy jsou na tom o něco lépe

Ženy narozené ve stejné době výrazně zvýšené riziko neměly. Jinak tomu ale bylo u žen, které byly vystaveny chřipce již během prvního trimestru. Ty měly pravděpodobnost srdečně-cévního onemocnění v pozdějším životě o 17 % vyšší než běžná populace.

Autoři studie odhalili i jednu zajímavost. Z vojenských záznamů z druhé světové války zjistili výšku 2,7 milionu mužů narozených mezi lety 1915 a 1922. Ze záznamů vyplynulo, že průměrná výška mužů se každý rok zvyšovala. Výjimkou však bylo období, kdy v USA propukla pandemická chřipka.

 

Zdroj: Kardiochirurgie.cz

 

Gabriela Straková

ChytráŽena.cz