Co je akromegalie

Akromegalie je onemocnění způsobené nadměrnou tvorbou růstového hormonu, který je uvolňován z předního laloku podvěsku mozkového do krevního oběhu a jeho prostřednictvím transportován do celého organizmu. Akromegalie postihuje lidi, jejichž tělo produkuje nadměrné množství růstového hormonu, ale u kterých byl již před tím ukončen růst. Nemůže již docházet k růstu postiženého jedince do délky, ale dochází ke zvětšování koncových částí těla (např. ruce, nohy), zvětšování vnitřních orgánů, k postižení většiny tkání a orgánů v lidském těle.

 

Akromegalie versus gigantismus

Gigantismus vzniká následkem nadbytečné tvorby růstového hormonu u dětí nebo dospívajících jedinců, u kterých však ještě nebyl ukončen růst. Projevuje se především nadměrným růstem do výšky.

Gigantoakromegalie je kombinací obou předchozích poruch. Vzniká tehdy, když lidské tělo vylučuje nadbytek růstového hormonu ještě před ukončením růstu a přetrvává i po jeho skončení.

 

Podvěsek mozkový – malý, ale šikovný

Podvěsek mozkový nebo-li hypofýza je velmi malá žláza s vnitřní sekrecí (endokrinní žláza). Skládá se z tzv. předního laloku (adenohypofýzy), který představuje asi 80 % hmotnosti podvěsku mozkového, a zadního laloku (neurohypofýzy), který tvoří přibližně 20 % hmotnosti hypofýzy. Podvěsek mozkový je zavěšen tenkou stopkou pod spodinou třetí mozkové komory. Zde se nachází tzv. hypotalamus, který patří svou strukturou k centrálnímu nervovému systému a který je propojen s podvěskem mozkovým cévami a nervovými vlákny probíhajícími ve zmíněné stopce.

Celý tento systém velmi citlivě propojuje nervové a endokrinní regulace. Jedná se

o jakousi „centrálu“, která řídí činnost řady žláz s vnitřní sekrecí. Prostřednictvím těchto žláz a prostřednictvím přímých účinků hormonů hypofýzy pak řídí většinu základních metabolických procesů. Jedním z hormonů předního laloku hypofýzy je i růstový hormon, jehož nadbytek způsobuje akromegalii.

Růstový hormon není jen kvůli růstu

Růstový hormon produkují buňky předního laloku podvěsku mozkového. Kvůli čemu jej ale máme? Jeho biologické účinky jsou velmi široké. Jak už název napovídá, slouží především k růstu kostí a tím i růstu člověka do délky. Účinky růstového hormonu jsou ale daleko rozsáhlejší, a to jak v dětství, tak po ukončení růstu v dospělosti. 

Růstový hormon je důležitý pro:

•           dostatečnou tvorbu bílkovin v organizmu,

•           tvorbu kostní hmoty,

•           tvorbu svalové hmoty,

•           funkci srdečního svalu a řady dalších orgánů a tkání.

Kromě uvedených účinků je růstový hormon nezbytný pro metabolismus všech základních živin. Kromě již zmíněného metabolismu bílkovin ovlivňuje:

•           metabolismus cukrů (je nezbytný pro jeho normální průběh, ale při nadbytku vede ke snížení citlivosti tkání na inzulín až k cukrovce),

•           metabolismus tuků (vede k odbourávání tuků a k úbytku tukové tělesné hmoty),

•           vodní a elektrolytovou rovnováhu (stimuluje zadržování vody v organismu).

Přebytek i nadbytek růstového hormonu má pro člověka velmi nepříznivé důsledky, což dokládá samotné onemocnění akromegalie.

 

Výskyt onemocnění

Akromegalie patří mezi vzácná onemocnění. Postihuje ve stejné míře ženy i muže. Průměrný věk pacientů v době stanovení diagnózy je přibližně 40 – 50 let. Počet nově zjištěných případů akromegalie za 1 rok je přibližně 3 – 6 případů na 1 milion obyvatel. Počet pacientů s akromegalií žijících v příslušné populaci (tzv. prelevance) se odhaduje na 40 – 75 případů na 1 milion obyvatel.

 

Akromegalie je závažné endokrinní onemocnění, kterým v České republice trpí přibližně 700 až 800 lidí. Odborníci však odhadují, že je u nás nemoc diagnostikována pouze přibližně u poloviny pacientů. Neléčené onemocnění přitom významně snižuje kvalitu života pacientů i jeho délku.

 

Zdroj: Akromegalie.cz

Autor, odborná spolupráce:  prof. MUDr. Michal Kršek, CSc., 3. interní klinika-klinika endokrinologie a metabolismu, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze