Co je fair trade?
Fair trade (česky: spravedlivý obchod) je způsob obchodu, jehož cílem je podpora znevýhodněných pěstitelů a řemeslníků z rozvojových zemí jako je Keňa, Indie, Ekvádor a mnohé další. Dává těmto lidem možnost uživit se vlastní prací za důstojných podmínek. Výrobci zapojení do systému fair trade dostávají za svou práci odpovídající odměnu, mají zaručeny férové obchodní podmínky a dodržování lidských a pracovních práv. Navíc pěstují s ohledem na životní prostředí.
Že by toto vše mělo být samozřejmostí? Mělo, ale není. Pěstitelé kávy, čaje, kakaa a dalších plodin v rozvojových zemích často nedostanou za své výpěstky ani tolik, aby pokryli náklady na produkci. Nemají pak z čeho hradit zdravotní péči či investovat do rozvoje výroby, nemohou posílat své děti do školy. K příčinám této situace patří nastavení mezinárodního obchodu, který znevýhodňuje rozvojové země (dovozní limity, celní eskalace), přístup nadnárodních firem, praktiky překupníků i nedostatek vzdělání a zdrojů na straně pěstitelů.
Ze skromných začátků ve 40. letech minulého století se fair trade vyvinul v celosvětové hnutí, které nyní poskytuje důstojné živobytí 2,5 milionu lidí v 70 zemích Afriky, Asie a Latinské Ameriky.
Obchod, ne pomoc
Fair trade vychází z myšlenky, že lepší než finanční podpora jsou spravedlivé obchodní podmínky, které umožní lidem v rozvojových zemích uživit se vlastní prací. Mezi základní principy fair trade, které jej odlišují od běžného mezinárodního obchodu, patří:
• výkupní ceny, které pokrývají náklady na výrobu a důstojné živobytí
• dlouhodobé obchodní vztahy
• dodržování úmluv Mezinárodní organizace práce
• zákaz nucené a dětské práce
• rozvoj místních komunit a demokratické principy řízení
• udržitelné zemědělské postupy, které nezatěžují životní prostředí
Fairtrade nebo fair trade?
Obojí je správně. Pojem „fair trade“ označuje celé široké hnutí a koncept spravedlivého obchodování. „Fairtrade“ je potom označení certifikace a ochranné modro-zelené známky, kterou vlastní mezinárodní organizace Fairtrade International. Ta stanovuje standardy pro jednotlivé komodity obchodované v rámci Fairtrade a dohlíží na používání známky. Polovinu voleného vedení této organizace tvoří samotní zástupci pěstitelských družstev.
Nejjednodušší způsob, jak poznat fairtradový výrobek, je pro běžného spotřebitele právě označení certifikační známkou Fairtrade® na obalu. Je ale také mnoho výrobků, které jsou obchodované v rámci hnutí fair trade a touto známkou označené nejsou. Týká se to hlavně řemeslných výrobků, ale i potravin. Za původ těchto výrobků ručí samotný výrobce či dovozce, který je členem World Fair Trade Organization (Světové fairtradové organizace). Výrobek pak rozeznáme podle loga dané společnosti, což už vyžaduje jistou míru obeznámenosti s celou věcí. Mezi tradiční fairtradové organizace patří například EZA,Gepa, El Puente či Oxfam.
Čokoláda i fotbalový míč
Většina lidí si pod pojmem fairtradový výrobek představí kávu nebo čokoládu. Sortiment „férových“ výrobků je však mnohem širší, zahrnuje například sušené i čerstvé tropické ovoce, ořechy, víno, zmrzlinu, kosmetické výrobky, nepřebernou škálu cukrovinek, oblečení (z fairtradové bavlny), fotbalové míče či řezané květiny. Podle organizace Fairtrade International nese známku Fairtrade již více než 30 tisíc výrobků. Mezi řemeslnými výrobky, které známku nemívají a najdeme je obvykle ve specializovaných obchůdcích, si můžeme vybrat třeba hračky, nádobí z keramiky i skla, šperky či bytový textil.
V České republice má spotřebitel, jemuž se líbí koncept fair trade a chce ho podpořit svou peněženkou, výběr omezenější. Většina běžných prodejců se více méně omezuje na zavedené trio káva, čaj, čokoláda a za širokým sortimentem musíte buď do specializovaných obchodů ve velkých městech, nebo na internet.
A co nevýhody?
Samozřejmě nic není jen růžové a i v případě konceptu fair trade se řeší různé problémy. Jednou z častých námitek je fakt, že s poskytováním licencí a zapojením pěstitelských družstev do systému Fairtrade je spojena rozsáhlá administrativa a vstupní náklady družstva s tím spojené nejsou právě zanedbatelné. Provoz celého certifikačního a kontrolního systému také něco stojí, což ve výsledku vzbuzuje pochyby o tom, kolik peněz z ceny, kterou zaplatíte v obchodě za balíček kávy, se skutečně k jejímu pěstiteli dostane.
Je ovšem třeba vysvětlit, že ve chvíli, kdy si kávu kupujete, už má za ni pěstitel dávno zaplaceno. Dostane svou odměnu již ve chvíli, kdy odevzdá úrodu družstvu, jehož je členem. Někdy může dokonce dostat své peníze předem – družstva mají v rámci systému Fairtrade nárok na 60 % předfinancování produkce od svých obchodních partnerů. Pro pěstitele jsou tyto stabilní a vstřícné obchodní vztahy velmi důležité, stejně jako jistota tzv. minimální výkupní ceny, která není závislá na výkyvech cen na světovém trhu. Umožňuje jim plánovat svou budoucnost a investovat do rozvoje. Rozhodnutí, zda se zajímat o původ výrobků a kupovat ty, kterým věříme, třeba i díky logu Fairtrade®, je ale samozřejmě věcí svobodné vůle každého spotřebitele.
Fair trade v číslech
- Roční obrat produktů označených logem Fairtrade přesahuje 4,8 miliard euro a prodávají se v 125 zemích světa.
- V České republice činil v roce 2012 obrat fairtradových výrobků 113 milionů korun.
- Ve Švýcarsku nese více než polovina banánů označení Fairtrade.
- Přes 40 % baleného cukru ve Velké Británii má známku Fairtrade.
- Každá pátá kytice květin prodaná v Německu je certifikována jako Fairtrade.
- Na světě je téměř 1500 Fairtradových měst, z toho 6 v České republice.
- Největší podíl fairtradových pěstitelů a výrobců je v Keni, a to 14 %.
- Velká Británie je v současnosti největším fairtradovým trhem s ročním prodejem 1,9 miliard euro.
- Více než 60 % malých výrobních organizací prodalo přes polovinu své produkce v systému Fairtrade.
- Mnozí fairtradoví výrobci mají rovněž certifikaci BIO – až 54 %.