S mým milým jsme byli na dovolené v Itálii, kopali jsme se tam do zadku nejdříve samostatně a poté samou ponorkovou nemocí i vzájemně. Jednou mě na pláži vzbudil stín, a já zjistila, že nade mnou stojí rozkročmo onanující arabský mládenec. Vykulila jsem oči a pohoršeně vykřikla, ale africký hoch se nedal rozhodit, pokračoval v činnosti a levou ruku na mě ukázal vztyčený palec, jakože fakt dobrý.
Když můj milý přikrauloval, ráchal se spokojený Ital se svým harémem černých plachet ve vlnách a co chvíli na mě vrhal vlhké pohledy. Tenkrát jsme se s přítelem rozhodli, že naše dovolené budeme trávit aktivně. Dnes už vím, že jsme si ale úplně nerozumněli.
Zatímco já jsem si pořídila šortky, slušivý klobouček a cestovní balení laků na nehty, můj milý nakoupil cepíny, mačky, stan odolný proti zasypání středně velkou lavinou a adrenalinové injekce, co se píchají do srdce při zástavě.
Někdy předloni jsem od partnera začala dostávat podivné dárky. A tak moje kamarádky rozbalovaly pod stromečkem prstýnky, já zateplovací bombarďáky. Když jsem vloni dostala k narozeninám spacák do mínus 22 stupňů se speciálním vakem proti omrznutí obličeje, pochopila jsem, že se něco chystá, a Bibione to fakt nebude. A nebylo.
Jako zahřívací dovolenou zvolil můj sportovní druh vysokohorský přechod Julských Alp. A v Alpách jsem pochopila, že tahat na zádech půlkilový sprchový gel s vůní levandule je v horách, kde není voda, poměrně optimistické.
Drápala jsem se do kopců a na mém spáleném obličeji se mísily slzy s prachem, potem a výčitkami. Přítel se proměnil ve velkoměstského pracanta v sadistického kamzíka a já zůstala velkoměstskou kozou, co si místo opalovacího krému zabalila samoopalovací. Tehdy to každých dvacet metrů vypadalo na rozchod. A když mi můj drahý na kolmé kluzké skále začal rozverně říkat Tenzingu a píchat mě treckovou holí do zadku, zrodil se ve mně plán, jak toho tyrana nenápadně zprovodit ze světa.
Toužila jsem po splachovacím záchodě a okurkové masce. V noci ve skalách jsem s vykulenýma očima okusovala nehty, poslouchala chrápání a odháněla vařičem šestinohé příšery, které se na mě sbíhaly .
Za doprovodu krav jsme se vydali na další turu, budilo nás slunko, uspávala únava a já pomalu zapomínala na to, co jsem vždycky považovala za nezbytné a nepostradatelné. Kde byly všude ty pracovní stresy, notářsky ověřené kopie důležitých dokumentů, ranní pach odlakovače na nehty, fronty před jezdícími schody v nákupních centrech. Co je to Sushi proti borůvkám, co je to hodina na rotopedu proti třítísícové hoře.
A tak jsem postupně přestala remcat, plakat a
vyčítat - a lezu po horách.
Žádný přecpaný pláže s obšourníkama a slunečníkem za 5 Euro, poctivá a drsná romantika namoženého zadku a smradlavých ponožek. A skoro zadarmo!
Lindita - čtenářka
ChytráŽena.cz