Vždy jsem si přála, abych svým rodičům mohla zaplatit dovolenou u moře. Naši jsou fajn, vždy se nám snažili pomáhat a málokdy mysleli na své pohodlí a komfort. Jenže našetřit tolik peněz není při studiu snadné, možná je to i nemožné. A tak když jsem po studiích nastoupila do práce, začali jsme s mým manželem šetřit a povedlo se.

Předloni jsme mým rodičům zaplatili dovolenou v Egyptě-Hurghadě. Máme velmi dobré zkušenosti s jednou cestovní kanceláří, objednávám vždy on-line z domova, nikam se nemusím vypravit a je to. Peníze se pošlou na účet, veškeré podklady se posílají mailem – prostě supr. A tak jsme to udělali i tentokrát. Rodiče se jen nechali na mé doporučení oočkovat proti žloutence typu A a jelo se. Maminka letěla poprvé letadlem a byla moc nadšená.

Egypt – křišťálové moře, pyramidy, Káhira, lidé – to vše je okouzlilo. Byli z dovolené nadšeni. V Káhiře prý bylo šílené vedro – snad přes padesát stupňů. A pyramidy – překrásné, jen je kolem prý hodně odpadků.
Ale nebyli by to mí rodiče, kdyby se jim „něco“ nepřihodilo. Už druhý den se taťkovi zbláznil fotoaparát. Jenže mé rodiče nenapadlo nic lepšího než ho dát  do ledničky. Asi se "přehřál“.

Takže ho na pár dnů, a tedy i měsíců zmrazili. No, naštěstí měli s sebou kameru, ale je to tedy PECH.  Fotoaparát jsem nechala v servisu spravit, byl odmražen a zas funguje.  Mé rodiče jsem upozornila na možné časté střevní obtíže spojené s pitím místní vody a konzumaci zeleniny, atd. Maminka to celou dobu vydržela - dodržovat tyto pokyny - také jedla preventivně léky proti průjmům, ale tatínek neodolal a ochutnal něco zeleniny. A bylo zle – naštěstí ho to drželo jen den, ale prý je to hodně nepříjemné.

Naštěstí se ale rodiče vrátili v pořádku domů, plni zážitků a vzpomínek a to je hlavní.