Mezi lety 1357 a 1409 se tu objevila první železárna neboli hamr a postupně přibývaly další. Ložiska železné rudy a vápence se za nějaký čas vyčerpala, a tak hamry na přelomu 17. a 18. století zanikly a byly přestavěny na rozlehlé panské dvory, zemědělské usedlosti a mlýny. Obyvatelé se začali živit zemědělstvím, těžbou a zpracováním kamene, tkalcovstvím a pletením vlasových sítěk. Nejstarší částí obce je Najdek, který se společně se Šlakhamry rozvíjel samostatně a nezávisle na Horních a Dolních Hamrech. Roku 1871 zde byla postavena kaplička a o sedm let později kamenný most přes řeku Sázavu – monument obce.
Kolem Hamrů nad Sázavou byl v posledních letech vybudován Hamerský vycházkový okruh v délce 15 km, na kterém najdete mnoho zajímavostí. Celou trasu je možné projet i na kole nebo v zimě na běžkách. Najdete zde vše, co je pro Českomoravskou vrchovinu typické – nádhernou, drsnou přírodu, tvarově mírně stoupající či klesající stráně pokryté většinou lesy, potoční přítoky Sázavy protékající rybníky s přiléhavými názvy jako Rejznarka, Mikšovec, Dívka, Hlubočák nebo Jedlovák a mnoho dalšího. Můžete se zastavit na „Konci světa“ - na hranici mezi Čechami a Moravou, kde je starorakouská hraniční strážní budka s působivou figurínou strážce hranice, posedět v opuštěném žulovém lomu Štěnice, prohlédnout si dva pozoruhodné skalní útvary Peperek a Rozštípenou skálu nebo nasát atmosféru dávných dob poblíž původního starého hamru (Brdíčkův mlýn).
V Hamrech nad Sázavou také najdete čtyři sochy žďárského rodáka Michala Olšiaka, jehož plastiky jsou k vidění nejen u nás, ale i v Německu a Itálii. Olšiak se věnuje malířství, sochařství a cestování, své sochy z betonu a pískovce začleňuje volně do krajiny. V Hamrech poblíž hlavní silnice ze Žďáru na Havlíčkův Brod se nachází socha Koně vytahujícího povoz z bažin, pod Rozštípenou skálou na vás čeká 2,5 metrů vysoká hlava Mamuta, u remízku za Klafarem na Hamerském vycházkovém okruhu najdete Mamlase, který tu střeží krásný výhled na město Žďár nad Sázavou a nedaleko benzínové pumpy vítá návštěvníky obce žabošnek Hamroň. I další Olšiakovy plastiky se nacházejí převážně ve zdejším kraji. V obci Račín mají přímo u rybníka sochu Raka, v Obyčtově Želvu, ve Škrdlovicích Hrochy, v obci Tři Studně mezi rybníky Medlov a Sykovec se nachází socha Výra, u Pilské nádrže Lev a Orlice, v Bítově nedaleko Vranovské přehrady Krkavec a v Poděšíně plastika Stromu. Trošku z ruky je betonová socha Žáby, tou se pyšní Trsice u Olomouce. Vraťme se ale zpět k Hamerskému vycházkovému okruhu. K mnoha zdejším místům se váže nějaká pověst, což by vás mohlo zajímat.
Legenda o Kameni u hájenky Štěnice
Nedaleko žulového lomu Štěnice je hájovna a kousek za ní smírčí kříž vytesaný do žulové desky. Říká se, že kdysi žil ve zdejších pustých lesích poustevník Eremicola a také Janek Slezák, který byl posedlý touhou po bohatství. Poustevník Jankovi často domlouval, aby se nehonil za zlatem, že jsou důležitější věci na světě. Ale Janek ve dne v noci kopal na Peperku, až z toho vážně onemocněl. Když Eremicola zemřel, odkázal Jankovi své roucho a hůl. Janek si pomyslel, že to nejsou zrovna hodnotné dary, ale když si roucho oblekl, zázračně se uzdravil. Hůl zarazil do země na vrchu Peperek a v těch místech našel hroudu stříbra. Vděčně pomyslel na přítele Eremicolu i na jeho rady a rozhodl se pomáhat chudým. Na důkaz svého zmoudření vytesal do žulové desky u hájovny kříž.
Legenda spjatá s kopcem Peperkem
Vrch Peperek s rulovou skalní stěnou leží v nadmořské výšce 675 metrů a je chráněným územím. V Borové žil kdysi kněz, kterého chtěl svést čert z jeho zbožné cesty. Nejprve mu přičaroval představu svatební hostiny, poté mu nabídnul radovánky s mládeží a nakonec mu namluvil, že by se líbil děvčatům. Kněz však odolal a řekl čertovi: "Vsadím se s tebou o vlastní duši. Dříve než odsloužím svatou mši, přineseš sem do Borové ten velký kámen od Nížkova." Čert si ho přivázal na záda a vyrazil. Mezitím se kněz modlil o pomoc k bohu. Strhla se vichřice a kámen byl nad čertovy síly. Jako by ho někdo zezadu držel. Když čert uslyšel, že mše končí, vztekle mrštil kamenem o zem. Ten se zaryl do skály na Peperku a čert už neměl nad kaplanem žádnou moc.
Jezírko Vápenice
Jedno z nejromantičtějších míst na Hamerském vycházkovém okruhu. Leží v hlubokých lesích a voda je tu čistá a zelená. Kdysi tu býval obyčejný vápencový lom bez vody. V nedalekém zámku žil nenasytný a lakotný zámecký pán s dcerou Bohunkou. Ta byla hezká a milá a zakoukala se do chudého myslivce. Tatínek ji však chtěl výhodně provdat za ošklivého a starého boháče. Myslivec ji přemlouval, aby s ním utekla, ale Bohunka se bála tatínkovy pomsty. V den zasnoubení si oblekla své nejhezčí zelené šaty a utekla do lesa. V malé jeskyňce na okraji vápencového lomu čekala na svého myslivce. Dlouho nepřicházel, začala tedy plakat a plakala tak dlouho, až se lom naplnil a vodní proud vlastních slz ji uchvátil. Myslivec pro ni skočil, ale voda je oba stáhla ke dnu. Jezírko je velmi hluboké a je domovem mnoha druhů živočichů a rostlin.
Rozštípená skála
Je význačným skalním útvarem tvořeným rulovou skalní stěnou, která je ve spodní části rozštípnuta zvětralou puklinou o délce 10 metrů. Bývá vyhledávána horolezci, kteří tu mají cvičnou stěnu všech stupňů obtížnosti. Okolí Rozštípky je tvořeno smrkovými lesy s příměsí buku, borovice, břízy nebo javoru. Příkré břehy říčky Sázavy poskytují útočiště mnohým živočichům, mimo jiné i ledňáčkovi říčnímu. Můžete tu spatřit ještěrku živorodou, slepýše nebo puštíka. Lokalita hostí druhově bohatou flóru mechorostů a byla vyhlášena přírodní památkou.
Marnie - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz