Hepatitida C je závažné onemocnění, které navíc může mít u pacientů dost různorodé projevy. Kvůli tomu je nemoc často špatně odhalitelná. Majitel viru tak často ani netuší, že jej v sobě má. A nemoc zatím pracuje v jeho neprospěch.
Je důležité zmínit, že hepatitida typu C je choroba, která je přenášena hlavně nesterilními jehlami při užívání drog. Postihuje tudíž převážně rizikové skupiny obyvatelstva. Pokud tedy dotyčný neužívá drogy či není v blízkém kontaktu s nakaženou osobou, je riziko onemocnění hepatitidou C velmi malé.
Kdo by měl být otestován na hepatitidu C?
O hlavní skupině lidí, kteří se mohou nakazit hepatitidou C, jsme se již zmínili. Nejnebezpečnějším chováním spojeným s tímto onemocněním je jednoznačně injekční užívání drog. V jistém riziku jsou i osoby, které v minulosti podstoupily transfuzi krve, transplantaci či dlouhodobou hemodialýzu. Jednou z rizikových skupin jsou také pacienti nakažení virem HIV. Děti narozené matkám s hepatitidou C mohou být také nemocné.Jen obecný krevní test nestačí
Hepatitida C se dá v krvi prokázat několika různými testy. Jaterní testy, které jsou součástí například preventivních prohlídek u lékaře, bohužel ukážou jen na neurčité postižení jater. Aby se dalo určit, zda je pacient nakažený hepatitidou C, musí se provést konkrétní testy na průkaz viru v krvi. Mezi tato vyšetření patří stanovení protilátek, které se u nakažené osoby vytvoří jako obrana proti viru. Osoba, která se s infekcí nikdy nesetkala, tyto protilátky mít nebude. Jistou nevýhodou těchto testů je, že protilátky se v krvi vytvoří až po určité době. Dají se proto nalézt 4–10 týdnů po nakažení. Dalším testem je přímý průkaz viru metodami molekulární medicíny. Pomocí těchto metod odhalíme virus o něco dříve, za 2–3 týdny.Pokud má lékař u pacienta podezření na nákazu virem hepatitidy C, má k ruce několik testů, které mohou diagnózu potvrdit. Jedná se o testy poměrně vysoce spolehlivé. Lékař následně porovná výsledky testů se svými závěry vyšetření pacienta. Důležitým faktem totiž není to, že virus v těle pacienta je. Důležité je, jak v něm působí a jak závažné problémy vyvolává.