Žloutenky, nebo-li hepatitidy

Hepatitida je obecné označení pro zánětlivé onemocnění jater. Často se v hovorové řeči tento termín zaměňuje slovem žloutenka. To podle žlutého zbarvení některých nemocných.

Průběh hepatitidy - Hepatitida může probíhat ve dvou základních formách – akutně a chronicky.

Akutní hepatitida - Pro akutní průběh je charakteristický náhlý začátek s výraznými obtížemi. Nemoc obvykle po dvou měsících ustává nebo vzácně vede k selhání funkce jater. Některé druhy akutních zánětů přecházejí do chronicity.

Chronická hepatitida - Tato forma hepatitidy vzniká nejčastěji přechodem z akutního onemocnění. Představuje velké riziko vzniku vleklého onemocnění poškozujícího játra. Často způsobuje nebezpečné komplikace.

Co hepatitidu způsobuje - Podle vyvolávající příčiny existuje několik různých druhů hepatitid. Hepatitidu může způsobit celá řada mikroorganismů. Může být také součástí některých vážných vnitřních chorob. Zánět jater může vyvolat také užívání drog, alkoholu a jiných škodlivin i některých léků. Nejčastějším původcem hepatitidy jsou viry. Virové hepatitidy jsou označovány písmeny A, B, C, D a E. Vyvolávají je stejnojmenné viry.

Viry jsou nejmenší a nejjednodušší známé formy života. Nemají vlastní buňku, obvykle je tvoří jen jejich genetická informace – nukleová kyselina (DNA nebo RNA) – zabalená v bílkovinném obalu. Množit se proto může pouze v buňkách jiných organismů.

Virus dokáže změnit napadenou buňku v jakousi továrnu, která podle vzoru vyrábí tisíce virových kopií. Po vyčerpání své výrobní kapacity buňka zaniká, nově vytvořené viry se uvolňují a napadají další buňky v okolí. Někdy je za zánik buňky zodpovědný vlastní imunitní systém hostitele infekce. Zánik většího množství buněk se již projeví chorobou

Příznaky jaterního onemocnění - Onemocnění jater na sebe může upozornit celou řadou různých příznaků. Některé z nich můžete pozorovat od začátku onemocnění a při jeho mírném průběhu, jiné jsou známkou pokročilého onemocnění a již těžkého poškození jater.

Jak se projeví akutní zánět jater?

Akutní zánět jater se často tváří jako běžná chřipka. Můžete trpět:
 -  zvýšenou teplotou,
 -  bolestmi svalů,
 -  bolestmi kloubů,
 -  nevolností,
 -  zvracením,
 -  nechutenstvím.

Pacienti si někdy stěžují na neurčitou bolest břicha provázenou průjmy. Vždy se ale jedná o velmi nenápadné příznaky, které po krátké době odezní.

U některých nemocných se objeví charakteristické žluté zbarvení kůže a očního bělma – žloutenka. Ne každý zánět jater ale zbarví nemocného dožluta. Většinou jde až o pozdní známku rozvinutého onemocnění. Někdy se nemusí objevit vůbec. Žluté zbarvení kůže také nemusí vůbec souviset se zánětem jater. Kromě jiného může jít o příznak onemocnění žlučníku nebo žlučových cest.

Příznaky onemocnění jater nemusí být nijak typické. Při absenci žloutenky může původ obtíží nemocného dlouho unikat. V případě podezření na hepatitidu proto kontaktujte svého lékaře a nechte se podrobně vyšetřit.

Jaké typy žloutenek známe?

V současné době je známo mnoho druhů virů napadajících játra (hepatotropních virů). Nejdůležitější z této početné skupiny jsou viry vyvolávající virové záněty jater. Jsou označovány písmeny A, B, C, D a E a vyvolávají stejnojmenné hepatitidy. Nejčastější virové hepatitidy nesou označení A, B a C.

Typ A - Přenáší se potravinami nebo vodou při jejich znečištění, například fekáliemi, nedostatečnou osobní hygienou. Průběh: Nepřechází do chronické hepatitidy. Obvykle mírný průběh, příznaky odeznívají samy od sebe. Vzácně může způsobit vážné jaterní onemocnění. U starších lidí má vážnější průběh a delší trvání.

Typ B - Přenáší se krví, pohlavním stykem, sdílením injekční stříkačky, z matky na dítě. Kolem 95 procent nakažených se infekce zbaví a získá celoživotní imunitu. Chronická infekce zvyšuje riziko cirhózy a rakoviny jater.

Typ C - Přenáší se krví při transfuzi, sdílením injekční jehly, kontaktem s nakaženou krví nebo znečištěnými nástroji. Až u 90 procent nakažených se jedná o chronickou infekci. Během 20 let se u třetiny pacientů vyvíjí cirhóza. Každý dvacátý z nich má rakovinu jater.

Typ D - Přenáší se krví, neúplný virus potřebuje k přenosu přítomnost viru hepatitidy B. Lidé nakažení virem hepatitidy B, u nichž se rozvine hepatitida D, jsou více ohroženi chronickou infekcí a jejich nemoc je obvykle závažnější. U 80 procent osob s chronickou infekcí se rozvine cirhóza.

Typ E - Přenáší se potravinami nebo vodou jako hepatitida typu A. Nákaza nepřechází v chronickou hepatitidu a není spojena s rakovinou jater. U těhotných žen může způsobit závažné jaterní onemocnění a smrt.