Heřmánek znáte možná pod lidovými názvy:
Kamilka, harmaníček, polní heřmánek, voňavý rmen, matrikária, rumánek

Heřmánek - sbíraná část:  květ

Heřmánek - použití:
Antiflogistikum, karminativum, spasmolytikum.
Používá se jako protizánětlivý prostředek při žaludečních a střevních potížích, při zánětech ústní dutiny, při léčbě infikovaných sliznic a kůže, při zánětech očních spojivek, pohlavního ústrojí, jako pomocný prostředek při léčbě žaludečních vředů, při bronchiálním astmatu, při alergických reakcích na kůži a jako součást čajových směsí pro celkové uklidnění. Uvolňuje křeče zažívadel a střevní plyny. Obsahové látky heřmánku mají protialergickou a protizánětlivou aktivitu, dále aktivitu proti žaludečním vředům (α-bisabolol), protibakteriální, protivirovou, imunostimulační (polysacharidy), uvolňují křeče (flavonoidy a terpeny).

Silice zvyšuje vylučování žluči, v pokusech na zvířeti ve vyšších dávkách tlumí činnost srdce a dýchacího systému. Popisují se alergické reakce po heřmánku; převážně jsou způsobeny příměsí – falšováním drogy podobnými květenstvími některých jiných zástupců čeledí hvězdnicovitých, obsahujícími dráždivé terpeny (antekotulid).


Heřmánek - obsahové látky:
Silice (složkami jsou chamazulen, alfa-bisabolol, jeho A a B oxidy, dicykloéthery, sesquiterpeny), kumariny (umbelliferon, herniarin), sliz, flavonoidy (apigenin), sesquiterpenické laktony.

Heřmánek - doba sběru: červen – září

Heřmánek - charakteristika:
Usušený květní úbor bez příměsí stonků a listů, rozpadlých trubkovitých a jazykovitých květů a lysých lůžek. Droga má charakteristický, příjemný a aromatický pach. Rozkvetlý úbor se skládá ze zákrovu s četnými listeny sestavenými v jedné až třech řadách; protáhle kuželovitého lůžka, někdy i polokulovitého (mladé úbory), dvanácti až dvaceti obvodových jazykovitých květů s bílou ligulou a velkého množství žlutých trubkovitých květů. Květní lůžko je duté.

Heřmánek - sušení, sesychací poměr:
Sušíse  rychle na stinných suchých místech v tenkých vrstvách (nejvýše 2 cm) na lískách nebo na hustých sítech. Pomalým sušením heřmánek ztrácí barvu a obsahové látky. Nesušíme na slunci. Za nepříznivého počasí lze dosušit umělým teplem do 40 °C. Heřmánek se při sušení nepřevrací, neboť se snadno drolí. I při ukládání do obalů (papírové pytle) zacházíme s drogou velmi opatrně, neboť odrolené a rozpadlé úbory zhoršují kvalitu. Nejlepší kvalita drogy nesmí obsahovat prosev a musí mít co nejkratší stopky. Sesychací poměr: 5-6:1.