Horko deptá lidské mozky

Ideální teplota zevního prostředí pro člověka, který touží po relaxaci v plavkách, je 28 stupňů Celsia, pro lehce pracujícího 25 stupňů a při fyzickém zatížení vytrvalostního charakteru okolo 15 stupňů Celsia. Letošní léto však tyto teplotní limity již po několikáté výrazně převyšuje. To znamená riziko nejen pro kardiaky či nemocné vysokým krevním tlakem. Extrémní horka, na která nejsme v našich klimatických podmínkách tak zcela zvyklí, jsou neobvyklou zátěží i pro naše mozky.

„Na teplotě těla jsou závislé všechny biochemické pochody našeho organismu,“ konstatuje neurolog MUDr. Martin Jan Stránský. Metabolismus se zrychluje nebo zpomaluje podle toho, jak se teplota zvyšuje nebo snižuje. Teplota lidského těla kolísá v závislosti na aktivitě a stavu organizmu a také na teplotě, vlhkosti a proudění vzduchu v okolí a na oblečení. Běžně se však pohybuje mezi 35 až přibližně 37 stupni Celsia v tzv. jádru (všechny orgány s látkovou přeměnou) a o čtyři stupně menší hodnotou v kůži.

Centrálním orgánem, který funguje v podstatě jako termostat a udržuje teplotu v těle uložených orgánů, je zadní část hypotalamu, který leží v hluboké části mozku. Zde jsou neustále propočítávány hodnoty přicházející z centrálních termoreceptorů v přední části hypotalamu a samozřejmě také z periferních „stanic“ umístěných v kůži. Pro zaregistrování chladu má člověk 250 tisíc termoreceptorů a pro teplo 30 tisíc.

Vyšší teploty mohou přispět k násilnému chování

Na signál „je příliš horko“ tělo reaguje rozšířením podkožních cév (vasodilatací). Nadbytečné teplo je pak pomocí krve přeneseno na povrch těla. Zde jsou aktivovány potní žlázy a zahájen proces ochlazování odpařováním. Čím déle se potíme, tím pro mozek hůře. „Musíme-li posílat více krve do kůže, zbyde jí méně pro mozek. Děláme-li to dlouhodobě, může to mít negativní dopad na mozek, který samozřejmě kontroluje emoce a impulzivitu. Již řada vědeckých studií potvrdila, že vyšší teploty mohou přispět k projevům násilí, agrese a stresu,“ řekl MUDr. Martin Jan Stránský.

A nejen to. Na naše chování má i nedostatek krve pro jiné orgány. „Například srdce musí rychleji pumpovat, aby zvládlo okysličit všechny buňky v těle. To vše má na člověka negativní fyzické i psychické dopady. Cítíme se unavení a pomaleji pracujeme, snáze se naštveme, pomaleji přemýšlíme a  hůře se rozhodujeme. Častěji dochází k nedorozumění a ke konfliktům v práci i doma,“ doplnil lékař.

Správnou termoregulaci prokrvením je kůže schopna zajistit při zevních teplotách 19 až 31 stupňů Celsia. Při nižších teplotách je výdej tepla snížen a při vyšších zvýšen. V našich klimatických podmínkách zpravidla nemusíme pro ochlazení organismu dělat nic speciálního, stačí nám prostě jen „být tam, kde jsme“. Jsme totiž obklopeni vzduchem, který je nižší než naše tělesná teplota a teplo ztrácíme i při přenosu do orgánů krevním oběhem. Když je přece jen tepleji, vyřeší vše ventilátor, který nahradí teplý a vlhký vzduch v bezprostředním okolí těla chladnějším a sušším.

Při velké fyzické námaze nebo přesahuje-li teplota vzduchu 37 stupňů Celsia, to však stačit nemusí. Proto tělo přidá pocení. I  to má však své limity související především s vlhkostí vzduchu. Jakmile totiž vlhkost dosáhne určité hodnoty, přestane se vyloučený pot z těla odpařovat a ochlazování těla se tak zpomalí nebo docela zastaví. Proto člověk mnohem lépe snáší při správném pitném režimu suché horko (například v poušti) než v místech nasycených parami (třeba v tropické džungli).

Před horkem je třeba chránit hlavně seniory a nemluvňata

Zvláštní pozornost je v horku třeba věnovat dětem a seniorům. „Starší lidé mnohdy špatně jedí a nedostatečně pijí, navíc trpí nejrůznějšími nemocemi či berou léky, které horké počasí může negativně ovlivnit,“ tvrdí MUDr. Martin Jan Stránský, a dodává: „Právě u této populace vidíme nejhorší negativní dopady veder a dehydratace. Paradoxně však ne u těch, kteří chodí ven, ale spíše u seniorů, kteří zůstávají celý den v horkém bytě bez čerstvého vzduchu.“

Miminka zase nemají ještě zcela vyvinutý termoregulační systém, čepičky na hlavu a boudičky kočárků proto mnoho nezachrání. „Tím, že mimino nemůže mluvit, musíme přemýšlet za něj a bedlivě udržovat nejen hydrataci, ale i chránit jej před spálením pod sluncem či přehřátím organismu, jsou-li vedra jako nyní. Přehřátí se nejčastěji projeví tím, že je dítě neklidné nebo mdlé, bývá špatně a může zvracet,“ konstatuje MUDr Stránský. Když je tedy venku okolo 30 stupňů Celsia je lepší vydržet raději doma v chládku a  s dítětem jít na procházku buď ráno či později k večeru.