Na trhu je na výběr obrovské množství různých druhů vín, avšak spotřebitelé jsou někdy zmateni z různých, často protichůdných tvrzeních o jeho vlivu na naše zdraví. Měli bychom konzumovat více nebo méně vína, nebo snad dokonce žádné? Na víno se zaměřil irský časopis Consumer’s Choice

Lze očekávat, že se tržby za prodej vína sníží díky nižší koupěschopnosti obyvatel. Spotřebitelé však vědí o víně čím dál tím více, a proto očekávají vyšší kvalitu, větší výběr a především tu nejlepší nabídku za přijatelné peníze.

Cena

Proč jsou tedy takové cenové rozdíly mezi jednotlivými druhy? Vliv má to, jak je odrůda vzácná, lokalita vinohradu a také přirážka, pokud si víno objednáme v restauraci. Například v Irsku podle průzkumu Sunday Business Post z roku 2008 restaurace navýšily prodejní cenu proti nákupní někde až čtyřikrát. Prezidentka irské asociace restaurací tvrdí, že takové navýšení je nutné zvláště v Dublinu kvůli rostoucím výdajům především za nájem, vodu a odpad. Velkou část ceny vína tvoří také daně. Tyto daně mají dopad i na vinaře a prodejce. Aby mohly supermarkety v Irsku nabízet láhev za 5-6 eur, musí vinaři vytěžit maximum ze své úrody.

Dražší víno umožňuje vinaři použít nákladnější techniku a dalo by se tedy očekávat, že bude výsledek kvalitnější. Přesto je možné najít kvalitní vína ve všech cenových kategoriích. Je dobré sledovat doporučení znalců vín, kteří často upozorní na výborné víno za málo peněz. Někteří spotřebitelé také nakupují víno přes internet. Prodejci nabízejí slevy, pokud si objednáte celou bednu, ale doporučujeme víno před velkou objednávkou vyzkoušet. Ve specializovaných vinotékách dostanete radu od odborníka, ale někdy je zábavné jen tak zkoušet náhodně vybrané druhy.

Složení vína

Jen málokdy je v lahvi pouze fermentovaná vinná šťáva. Průzkumy ukázaly, že výrobci často přidávají ovocné aroma, barviva, čistidla, antioxidanty, dubové piliny a stabilizátory. Balené potraviny a nápoje s množstvím alkoholu větším než 1,2% nemusí obsahovat na etiketě informace o složení, ale musí obsahovat seznam možných alergenů obsažených v nápoji. Výrobci vína oponují, že i když se některá aditiva používají k odstranění kalu, jsou následně odfiltrována, takže jejich množství ve víně je zanedbatelné a nemůže způsobit alergické reakce ohrožující život. Sulfity, možné alergeny, jsou ve víně přítomné jako produkt přirozeného procesu kvašení a někteří vinaři navíc přidávají oxid siřičitý pro zesílení konzervačního účinku. Lidé alergičtí na sulfity by se měli zcela vyhnout vínu, pivu, uzeninám a sýrům, ve kterých se používají tyto látky jako konzervanty.

Víno z ekologického zemědělství

Na trhu je také větší výběr vína z ekologického nebo “biodynamického” zemědělství, ale není jednoznačně možné říct, že je toto víno lepší. Biovíno je vyráběno zcela bez pesticidů, herbicidů, syntetických hnojiv a jiných chemikálií. “Biodynamika” je založena na učení rakouského filozofa Rudolfa Steinera a je ještě více náročná než výroba biovína. Ve výrobě zohledňuje například střídání solárních a lunárních cyklů. Někteří pěstitelé biovína přidávají malé dávky látek derivovaných z živočišné výroby nebo sulfitů, zatímco jiní je zcela zavrhují. Různé země mají různá kritéria pro označení biovíno, a nápoj označený značkou bio v jedné zemi nemusí splňovat požadavky jiné země.

Značení vína

Látky získané z ryb, vajec a mléka se často používají během výroby k odstranění kalů z vína. Takto musejí být tyto látky označeny na etiketě:
- Kasein a vaječná bílkovina: víno obsahující tyto látky musí být označeno kvůli alergiím od 31.3.2009
- Želatina: tato látka získaná z ryb nemusí být kvůli výjimce na etiketě vyznačená
- Sulfity: pokud víno obsahuje více než 10 mg/l oxidu siřičitého a sulfitů, musí být tato informace na obalu. Povinné značení trvá od 25.11.2005. Vína vyrobená před tímto datem mohou být prodávána bez označení v EU až do vyprodání zásob.

Francouzský paradox

V roce 1990 dokumentoval americký pořad “60 Minutes” takzvaný francouzský paradox, skutečnost, že obyvatelé jižní Francie trpí méně často nemocemi srdce i přes nadměrnou konzumaci nasycených mastných kyselin. Podle jedné teorie je to způsobeno umírněným pitím červeného vína (max. dvě skleničky denně pro muže a jedna pro ženy), které chrání proti kardiovaskulárním nemocem. Víno, zvláště červené, obsahuje antioxidant resveratrol, který při pokusech prodloužil život myším a který zpomaluje průběh nemocí spojených s věkem, jako je cukrovka, rakovina nebo Alzheimerova choroba. Přesto není jasné, zda je resveatrol ve víně obsažen v dostatečné dávce, aby mohl mít takový vliv na zdraví.

Umírněné pití také zvyšuje hladinu HDL cholesterolu (“hodný” cholesterol), který pomáhá zabránit tvorbě krevních sraženin v koronárních tepnách. Maximálně dvě sklenice vína za den také pomáhají snížit riziko rozvoje demence a Alzheimerovy choroby. Takto pomáhá konzumace jakéhokoliv alkoholu, ale pokud se dávka zvýší na čtyři a více sklenic, efekt zcela zmizí. Antioxidant resveratrol je obsažen také v borůvkách, malinách, ostružinách a brusinkách.

Spotřebitelé mohou být oklamání z hlediska kvality vína i hodnoty, kterou dostanou za své peníze. Mohou se sice vyskytnout výhodné nabídky, ale je třeba se mít na pozoru před nabídkami, které vypadají podezřele. Pokud vyzkoušíte různé odrůdy a značky, postupem času zjistíte, které víno vám chutná.

Také je třeba sledovat hladinu alkoholu, protože vína jsou čím dál silnější. Stolní víno obvykle obsahuje přibližně 12% alkoholu. U Australského vína se ale často vyskytuje množství odpovídající 14,5% a více. Doporučená konzumace je max. 21 jednotek alkoholu pro muže a 14 pro ženu – jedna jednotka je přibližně 10 g alkoholu, což by mělo odpovídat 100 ml vína. Pokud je však víno silnější, je dávka menší.

Pro spotřebitele by bylo přehledné, pokud by láhev vína obsahovala informaci o množství vína odpovídajícím jedné jednotce. Navíc je třeba si uvědomit, že zdravotní rizika se mohou snížit i lepším způsobem: denním cvičením nebo konzumací červeného ovoce jako jsou maliny a hroznové víno, borůvky a brusinky.

Čtěte také:
Alkohol poškozuje takké dětské cévy
Už jste ochutnali biovíno?