Využil jsem příležitosti a nabídl jsem se jí jako průvodce městem. V pozdějším odpoledni, značně ušlí, jsme s povděkem přijali azyl v jedné známé restauraci. Čas lehce plynul a mé srdce hořelo. Do tohoto krásného pocitu se však pozvolna ozývalo neodbytné nutkání z pivního přeplnění.
Stolek, u kterého jsme seděli, byl přímo proti dveřím té pánské místnůstky.

Co jsem komu měl dřív vymlouvat? Než jsem se na něco zmohl, zahlédl jsem, jak moje nová dívka s krásně modrýma očima od našeho stolu zděšeně prchá.
Pak se všechno vysvětlilo, o tom ale ona už neví.
Veruscinka - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz