Jak je důležité mít zdravé střevo

Střevo je největším orgánem v těle. Kdybychom jej rozložili do plochy, získáme rozlohu jednoho fotbalového hřiště. Umíme si asi představit, co nastane, když tato plocha nebo jen její část nějak onemocní.

Trocha anatomie

Střevo (intestinum, enteron) je nejdelším úsekem trávicí trubice. U všech savců (včetně člověka) se střevo dělí na dvě části: tenké (intestinum tenue) a tlusté střevo (intestinum crassum). Tenké střevo má funkci zejména vstřebávací – má za úkol vstřebávat z potravy do krve živiny. Trávicí šťávy štěpí jednotlivé složky potravy na základní součásti – jednoduché cukry, aminokyseliny, jednoduché tuky a mastné kyseliny. Další štěpení těchto součástí probíhá na povrchu střevních buněk a potom dochází k jejich vlastnímu vstřebávání přímo do krve.

Tlusté střevo má na starosti vylučování již nepotřebných zplodin z těla ven. Hlavní funkce tlustého střeva je převážně absorpce vody, pasáž zbytků potravy a jejich odstranění z těla, ale také trávení vlákniny (díky činnosti střevních bakterií, které rozkládají jinak nestravitelné zbytky).

Střevo velké jako tenisový kurt

Délka celého střeva člověka je asi 7 metrů, z toho přes 5 metrů připadá jen na tenké střevo. Celá absorpční plocha tenkého střeva se přirovnává velikostí k tenisovému kurtu (taková plocha je potřeba, aby se všechny potřebné živiny mohly dostat z potravy do našeho organismu).

Trávení s pomocí enzymů

V tenkém střevě je žaludkem natrávená potrava dále štěpena mnoha enzymy slinivky břišní, potom je smísena se žlučí a vstřebávána sliznicí tenkého střeva. Sliznice totiž vytváří četné řasy a klky a také samotné buňky sliznice mají povrch členěný do malých klků. Prostřednictvím tohoto velmi členěného povrchu dochází k přechodu živin do těla.

Imunita sídlí ve střevě

Ve stěně tenkého střeva se nachází speciální útvary buněk, které sehrávají velmi důležitou úlohu při obraně organismu – ve fungování imunitního systému. Tenké střevo totiž obsahuje mohutný lymfatický aparát s významnou rolí v imunologických dějích – takzvané Peyerovy plaky. Tenké střevo je první branou, kterou procházejí mnohé cizorodé látky do organismu. V imunitní tkáni tenkého střeva se tvoří, jako reakce na cizorodé látky, velké množství protilátek třídy IgA, které chrání sliznici zde, ale i v jiných orgánech. Proto je pro nás tato imunitní tkáň nesmírně důležitá.

Dá se proto zjednodušeně říci, že v jakém stavu je naše střevo, v takovém stavu je i náš imunitní systém. Proto se o něj dobře starejme.

Zdroj: Kolorektální-karcinom.cz

Gabriela Straková

ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete