Jak jsem dopadla na bruslích...

Chci se s vámi podělit o svůj docela čerstvý přiběh.

Nejmladší z dcer se mi vdala do ciziny - 1000 km daleko, má dvě  děti - pětiletého Honzíka a moc roztomilou tříletou Kačenku. Obě děti mluví česky, i když kapku s potížemi. Vídám je 2x ročně, a proto jsem byla moc ráda, když letos celá rodina přijela do Čech na Vánoční svátky.

Bylo sychravé nepříjemné počasí, mrznout začalo až 26.12. V pondělí 29. se objevilo sluníčko, byl opravdu nádherný den. Vypravily jsme se s dcerou a vnoučaty k místnímu rybníčku vyzkoušet, zda už je led dost pevný na bruslení.

Byl a byl krásně čistý, průzračný, sluníčko - no nádhera. No a mně, "bláznivou  skoro 61 letou bábu" nenapadlo nic jiného, než vnoučatům pomoci v jejich bruslařských začátcích  a ukázat jim, jak na to....Od dcery jsem si půjčila brusle a po pár zkušebních krůčcích jsem se nááádherně rozjela, ani moje bolavá kolena neprostestovala.

Byl to pro mne po dlouhé době krásný pocit euforie - krásné slunečné počasí, jiskřivý led, milovaná vnoučata..... jenže každá radost má svůj konec.
No a ta moje skončila pěkně tvrdým dopadem na led.

Výsledek = operace levého ramenního kloubu a zpevnění zlomeniny asi 10cm dlahou a zlomená pravá kolenní čéška - a tím pádem konec péče o vnoučata a zpočátku absolutní bezmocnost.

Dcera s dětmi si prodloužila pobyt a z vnoučat se vyklubal docela pohotový ošetřovatelský pár. Bylo pro mne úžasné, když jsem se "někam" belhala za pomoci francouzské hole a děti mi běžely otevřít dveře, obouvaly ponožky, přinesly čaj, dávaly pozor, abych si ještě více neublížila......

Minulý čtvrtek už musela dcera s dětmi odjet - věřte, že je mi moc a moc smutno.

Péče o mně zůstala na manželovi - kam se ale hrabe na Káťu s Honzíkem........a navíc ještě pracuje, takže jsem doma sama. Ale dělám pokroky - už si i ty ponožky -sice s velkými problémy -sama navléknu.
Kamarádka se mě ptala: ,,Stálo ti to za to?" A víte, co jsem odpověděla? ,,Stálo"! Je zajímavé, že mě fakt nenapadlo toho mého bláznivého kousku litovat, i když teď jsem z velké části odkázaná na pomoc druhých a bude trvat ještě hodně dlouho - po odložení ortézy z pravé nohy- než se sama obléknu a bez pomoci budu moci vyjít ven.

Teď postupně rozcvičuji levou ruku, abych co nejdříve mohla zase pořádně obejmout svoje milovaná vnoučata.