Jak jsme přepadli jednoho řidiče

Já a můj partner jsme zrovna seděli doma a nudili se, když zazvonil telefon. Zvedla jsem ho a po hlase poznala našeho dobrého kamaráda. Jako kdyby fungovalo čtení myšlenek, náš kamarád se v tu chvíli taky pěkně nudil a napadlo ho, že bychom se k němu mohli stavit na návštěvu. Už jsme se docela dlouhou dobu neviděli, probrat u sklenky vína by jistě bylo co, jenže zrovna jsme byli nepojízdní. Naše autíčko vypovědělo službu a skončilo v autoopravně.

Navíc byl víkend a autobusy jezdily opravdu svátečně. Náš kamarád – Tonda, nám navrhl, že nás tedy vyzvedne zhruba za půl hodiny. Rychle jsme se oblékli a vyrazili ještě do obchodu, abychom koupili nějaké dobré červené víno a něco menšího k zakousnutí. V obchodě jsme se ale zdrželi déle než jsme chtěli. Delší dobu jsme hledali kvalitnější polosladké víno a u pokladny se mezitím vytvořila pořádná fronta. Když jsme z obchodu odcházeli, bylo už na čase. Za chvíli jsme už viděli přijíždět Tondovo auto, přistavilo kousek od nás, neváhali jsme a vydali se k němu. Otevřeli jsme zadní dveře a sedali si do auta.

Přítel i já jsme téměř jednohlasně pozdravili: „Ahoj Tondo!“ V tu chvíli se řidič auta otočil dozadu a řekl velmi překvapeně: „Dobrý den.“ Hned jsme zjistili, že řidič není náš kamarád Tonda! Byl to úplně cizí člověk, který má shodou náhod stejné auto jako Tonda. Já i můj partner jsme byli trochu v šoku, po chvíli můj partner řekl: „To je omyl, promiňte,“ a vystoupili jsme si z auta. Pochopili jsme, že řidič přistavil kousek od nás jen proto, že si potřeboval zatelefonovat!

Za pár minut přijelo opět stejné auto a tentokrát jsme si lépe prohlédli řidiče, byl to Tonda! Situace se opakovala, otevřeli jsme zadní dveře, nastoupili do auta, pozdravili Tondu. Ještě cestou k Tondovi jsme mu vyprávěli, co se nám před pár minutami přihodilo. Tondu jsme dobře pobavili, ale musím říct, že tento příběh bohužel patří k těm, které jsou nejméně o polovinu méně zábavnější, než když je prožijete na vlastní kůži. Vždycky, když ho někomu vyprávíme, tak si dotyčný posluchač myslí, že jsme si vše vymysleli. Ale já i můj partner víme, že je tento příběh od začátku až do konce pravdivý. I takové náhody se v životě stávají.