Když se nám narodila naše první dcerka, dozvěděli jsme se, že vzhledem k tomu, že jsme s manželem oba ekzematici, má asi 80% pravděpodobnost, že se u ní ekzém také projeví.  Dětská lékařka nám doporučila  vakcínu na „nastartování“ správného fungování střev (kůže prý velmi úzce souvisí  s tím, jak dobře funguje vstřebávání potravin střevní stěnou) a už jsme jen čekali, kdy to přijde.

Podotýkám, že jsme v té době měli doma dokonce i kočku, se kterou si malá ráda hrála. Někdy kolem sedmého měsíce to opravdu přišlo. Na základě rad naší pediatričky i informací, které jsem si zjistila sama z internetu, jsme začali mazat kůži naší maličké indulonou a do koupele jsme přidávali speciální olejovou přísadu.

Během dvou měsíců byly všechny projevy ekzému pryč. Uff - tomu říkám štěstí. Říkala jsem si, že snad pomohlo, že jsem byla vzorná maminka, která během těhotenství  i  kojení poctivě dodržovala zásady zdravé výživy a během těhotenství jsem prodělala jen jedno nachlazení někdy v průběhu šestého měsíce. Malá byla kojená do dvanáctého měsíce.

Vždycky jsem si přála mít dvě děti, mezi kterými by nebyl velký věkový rozdíl a proto jsme se o druhé miminko začali pokoušet už když byly první dcerce dva roky.  Po několika měsících jsem otěhotněla a naneštěstí v šestém týdnu miminko potratila. Lékařka mi řekla, že není důvod s dalšími pokusy čekat, protože těhotenství bylo tak krátké, že to nemá na můj organismus zásadní vliv.

Když jsem ale k lékařce dorazila o měsíc později s tím, že mám opět pozitivní těhotenský test, byla přesvědčená, že se jedná o omyl. Prožila jsem dva týdny plné stresu, kdy bylo na mé lékařce vidět, že nevěří tomu, že tečka zobrazující se na ultrazvuku je opravdu nové a rostoucí miminko.

Nakonec se ukázalo, že jsem otěhotněla několik dní po potratu, kdy se mi manžel pokoušel poskytnout útěchu …  (paní doktorka z toho byla pěkně na „větvi“ – nikdy se jí nestalo, aby pacientka otěhotněla tak krátce po potratu). Na začátku těhotenství jsem se cítila velmi unavená a brzy přišly i první nemoci. 

Do konce třetího měsíce těhotenství jsem byla téměř pořád nemocná. Nachlazení, viróza, střevní potíže,  únava z těhotenství  a k tomu péče a malého caparta, bylo to krušné období.  V průběhu těhotenství se objevil nízký tlak, takže jsem musela pít alespoň jednou denně kafíčko, jinak jsem se neudržela na nohách.  Nebylo pro mě tak snadné dodržovat zásady zdravé výživy, protože i tak jsem měla dost starostí.

Přesně v termínu se mi narodila druhá holčička, stejně tak nádherná a zdravá jako ta první.  Naneštěstí jsem měla už od začátku málo mléka, takže jsem to po několika týdnech vzdala a ke kojení jsem dokrmovala umělým mlékem. Po dobrých zkušenostech od první dcerky, dostala i druhá vakcínu „na střevíčka“ a čekali jsme, jestli se ekzém objeví.

Stejně jako u první dcerky to přišlo v průběhu sedmého měsíce. Bylo to v době, kdy malá začala lézt. Ani jsem ji nebrala k lékařce a začala praktikovat všechno tak, jak už jsem měla naučené od první dcery. Ekzém byl den ode dne horší a horší. Tak jsme přitvrdili i my a začali prát v mýdlových ořeších, nakoupili drahé oblečení z čisté bavlny, přestali jsme koupat a malou jen sprchovali …

Po dvou týdnech jsem dorazila se slzami v očích k pediatričce – malá měla ekzém po celém těle. V noci nemohla spát, protože jí celé tělíčko svědilo. Pediatrička mě ovšem ujistila, že jsem nemohla dělat nic víc a poslala nás na kožní, kde jsme se ovšem opět nedozvěděli nic nového. Na nejhorší místa jsme měli používat mast s kortikosteroidy, která ovšem pomáhala vždy jen na chvíli a jakmile se přestala používat, byl ekzém ještě horší než dřív. 

A proto jsme požádali lékařku o doporučení na alergologii. Čekací lhůta byla asi měsíc a mezi tím v nás s manželem dozrálo podezření, že za všechno může koberec v obýváku. Přeci jen ekzém se objevil, když naše malá začala lézt. Nejdříve jsme mysleli, že počkáme na výsledky z alergologie, ale vzhledem k dlouhé čekací době, jsem to vzdali a rozhodli se koberec vyhodit.  Během čtyř dnů,  od okamžiku kdy už byl koberec pryč a malou jsme natírali mlékem excipial,  s tělíčka ekzém vymizel a zůstal nám jen v podkoleních jamkách a na krku.

V tomhle stavu jsme dorazili na alergologii a lékařka se málem divila, kvůli čemu maminka tak vyvádí.  Na alergologii vzali malé krev a dalších čtrnáct dní jsme čekali na výsledky. Verdikt byl – kombinovaná potravinová alergie na vejce a ořechy a navíc ještě alergie na kočičí srst.  V tom okamžiku jsme se s lékařkou shodli na tom, že i po dvou letech mohli být v našem koberci alergeny ze srsti naší kočičky (kterou jsme dali pryč, když ani po půl roce nepřestala žárlit na první dcerku a očůrávala všechny její věci).

Od té doby si dáváme pozor na alergeny,  které byli testem prokázány a ekzém se drží  v poměrně klidovém stavu. Byli jsme upozorněni, že se může čas od času zhoršit nebo zlepšit, ačkoli budeme praktikovat stejnou péči – prý je to stejné, jako u každé jiné alergie, jen s tím rozdílem, že ekzém není jen alergie, ale také kožní onemocnění.

Co způsobilo, že se u naší druhé dcerky ekzém projevil v takové míře, už asi nikdy nezjistím. Byl to můj oslabený organismus na začátku těhotenství nebo snad stres způsobený nejistotou na začátku těhotenství.  Bylo to neúplné dodržování zdravé životosprávy nebo možná fakt, že malá nemohla být už od narození plně kojená. 

Jsou v průběhu těhotenství věci, které žena prostě nemůže ovlivnit. Ale pokud bude vše tak jak má být myslím, že můžeme do určité míry ovlivnit, jestli se vliv dědičnosti u ekzému projeví naplno. Někde jsem četla, že je dokonce možné v průběhu těhotenství vyloučit ze stravy alergeny a tím zabránit vzniku alergie u dítěte.

Nejsem si ale jistá, že s tímto názorem souhlasím - u první dcery jsem nic takového nedělala, právě naopak a i když už byla na světě, tak jsme se pokoušeli včas postupně a po malých dávkách zavést alergenní potraviny do její stravy.

Přeji všem rodičům s ekzémem a alergií, aby tyto problémy jejich děti minuly a možná, že někomu naše zkušenost pomůže.

KatyRZ - čtenářka

ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout