Kdo neměl infarkt, není in?

Při pohledu na neúprosná čísla hovořící o počtu pacientů se srdečně cévními onemocněními by se opravdu mohlo zdát, že řada Čechů dělá vše proto, aby některé ze srdečně-cévních onemocnění získala. Ze všech pacientů registrovaných v ordinacích praktických lékařů (7,9 milionů v roce 2010), má totiž 1 707 000 pacientů vysoký krevní tlak, 773 000 trpí ischemickou chorobou srdeční, u 938 800 osob byla zaznamenána obezita a u 738 000 diabetes. A co je ještě horší, tato čísla rok od roku narůstají!

Můžeme si za to sami

Hlavní vinu opravdu neseme my sami. Náš životní styl stále více a častěji postrádá prvky, které jsou nezbytné pro udržení zdravého srdce. Málo (pokud vůbec) se hýbeme, jíme špatnou, přehnaně kalorickou stravu s nesprávným zastoupením základních živin, zbytečně a hodně se necháváme ovládat stresem a aby toho nebylo málo, přidáváme i kouření a nadměrnou spotřebu alkoholu. Odborníci se přitom jednohlasně shodují na tom, že až 80 % předčasných úmrtí na srdečně-cévní onemocnění je možné předejít právě pouhou změnou životního stylu.

Jak velké riziko nám hrozí?

Pacienti, kteří již trpí některým srdečně-cévním onemocněním, cukrovkou nebo mají vysokou úroveň jednotlivých rizikových faktorů (celkový cholesterol nad 8 mmol/l, LDL cholesterol nad 6 mmol/l, krevní tlak nad 180/110 mm Hg), mají automaticky vysoké riziko, že onemocní některým ze srdečně-cévních onemocnění a potřebují intenzivní léčbu všech ovlivnitelných rizikových faktorů. Málokdo si navíc uvědomí, že i když má třeba jen mírně zvýšené hodnoty několika rizikových faktorů, jejich kombinace mohou vést k neočekávaně vysoké hodnotě celkového rizika srdečně-cévních onemocnění.

Co můžeme udělat pro dosažení nízkého rizika srdečně-cévních onemocnění?

Odpověď na tuto otázku je kupodivu velmi jednoduchá. Stačí jen „vytočit“ telefonní číslo zdravého srdce 035 140 530! Číselnou formou nám totiž naznačuje, jaké důležité kroky je třeba podniknout, aby naše srdce zůstávalo zdravé:
0 – nekouřit
3 – 3km chůze denně nebo 30 minut fyzické aktivity střední intenzity
5 – 5 porcí ovoce a zeleniny denně
140 – systolický krevní tlak nižší než 140 mm Hg
5 – celkový cholesterol nižší než 5 mmol/l
3 – hladina LDL cholesterolu nižší než 3 mmol/l
0 – vyhnout se nadváze a cukrovce
 

Jak udržet cholesterol „na uzdě“?

Zvýšená nebo vysoká hladina cholesterolu v krvi je jedním z těch rizikových faktorů, které se dají významně ovlivnit úpravou životního stylu a stravy, zejména je-li zjištěna brzy. Vhodná strava by měla být pestrá a obsahovat všechny potřebné živiny ve správném poměru. Měla by obsahovat dostatek ovoce a zeleniny, celozrnné varianty potravin (pečivo, celozrnná rýže), málo soli a cukru. Na rozdíl od často šířených mýtů není nutno, a dokonce ani záhodno, ze stravy vylučovat tuky. Nicméně je nutné vybírat správné tuky – přednost by měly dostávat tuky rostlinného původu a výrobky z nich vyrobené před živočišnými (s výjimkou rybího tuku). Tyto rostlinné tuky obsahují zdraví prospěšné omega 3 a 6 nasycené mastné kyseliny, které pomáhají snižovat hladinu cholesterolu v krvi a tím udržovat srdce zdravé. Prospěšnost rostlinných olejů s omega 3 a 6 mastnými kyselinami potvrzuje řada významných studií.


Základem je i v tomto případě nefarmakologická léčba, která zahrnuje dietu a zvýšení pohybové aktivity. Kromě základních dietních opatření, která zahrnují optimalizaci energetického příjmu a změnu složení tuků ve prospěch nenasycených mastných kyselin, je v současné době věnována značná pozornost snižování cholesterolu vlivem rostlinných sterolů (a stanolů). Bylo totiž prokázáno, že při pravidelné konzumaci 1,5 – 2,4 g denně výrazně snižují hladinu „zlého“ LDL cholesterolu v krvi, a to v průměru o 7 – 10 % během  2-3 týdnů a v kombinace s pestrou a vyváženou stravou a zdravým životním stylem až o 15 %.  „Přirozeně“ se rostlinné steroly vyskytují v rostlinných olejích, ale pouze v nízké dávce. Jejich zdrojem ve výživě jsou proto tzv. „funkční potraviny“, které jsou rostlinnými steroly obohaceny.