Kůže je vlastně samostatný orgán lidského těla, který tvoří bariéru mezi zevním a vnitřním prostředím. Kůže má hned několik funkcí – od regulace teploty, přes metabolickou funkci až třeba po imunitní mechanizmy.
Plocha kůže je 1,5 – 2 m2, což je asi 5-9% celkové hmotnosti člověka. Váží asi 20 kg, z čehož 1,5 kg představuje vrchní vrstva kůže – pokožka. Ta zaujímá asi 0,03 mm z celkové 2 mm tlusté vrstvy kůže. A právě tato část kůže je první ve styku s okolím a tedy nejvíce exponovanou kožní složkou. Proto si zaslouží zvýšenou pozornost a péči.
Pokožka je velmi tenká vrstva kůže, která se neustále obnovuje buněčným dělením v zárodečné (bazální) vrstvě buněk na hranici pokožky a škáry (hlubší kožní vrstva). Pokožka je složená z několika vrstev buněk výstelky (epitelu). Buňky postupují od spodní vrstvy k povrchu, kde se odlučují. Pokožka neobsahuje cévy. Její výživa probíhá z krve z hlubších vrstev a cirkulací mízy (lymfy) v mezibuněčných prostorech.
Odlišujeme celkem pět vrstev pokožky ve směru od spodní vrstvy ku povrchu:
1. Základní vrstva - je jedna řada buněk vedle sebe, kde se neustále dělí nové a nové buňky pro plynulé doplňování těch směrem k povrchu. Pigmentové buňky zde tvoří kožní pigment, melanin.
2. Ostnitá vrstva - má asi 4-8 vrstev. Buňky jsou spojeny mezi sebou můstky, což tvoří dojem ostnů. Mezi buňkami koluje míza, která zajišťuje jejich výživu na cestě k povrchu. V této vrstvě jsem také buňky zajišťující obranu – imunitu.
3. Granulózní vrstva - je to asi 1-2 řadá vrstva, ve které probíhá intenzivní proces rohovatění (keratinizace). Čím je tato vrstva aktivnější, tím větší je vrstva rohoviny na povrchu těla (nejvíce na ploskách nohou a dlaních).
4. Jasná vrstva - v této vrstvě již buňky pomalu zanikají a protože již téměř neobsahují buněčné součásti, tato vrstva se jeví v mikroskopu jako průhledná. Funkčně vytváří elastickou vrstvu, po které se při mechanickém tlaku nebo tahu posunuje poslední vrstva pokožky. Opět je vyvinuta zejména na ploskách nohou a dlaních.
5. Rohová vrstva - je poslední a nesvrchnější vrstvou pokožky. Je to vlastně navrstvení zbytků původních buněk, které se postupně zcela z povrchu odlučují.
Celý proces rohovatění probíhá asi měsíc (26-28 dní). Tolik tedy máte času na to, abyste poskytli buňkám své pokožky nejlepší možnou výživu. Odměnou za to bude dokonalá pokožka s perfektní obranou funkcí. A nejde o to, starat se o pokožku jenom přes den. Víte, že se nové buňky tvoří zejména v noci? Správné ošetření pokožky má tedy probíhat celodenně i přes noc, každý den v měsíci, tedy vlastně 365 dní v roce. Kůže je leckdy zrcadlem našeho zdraví. Tak ho mějte „naleštěné“.