Léky a potraviny aneb jakých kombinací se vyvarovat při užívání léků

Většina z nás - alespoň pokud jde o ženy - pečlivě pročítá příbalové informace přiložené k jednotlivým lékům, které si přineseme domů. Ani já nejsem výjimka: ať už se jedná o lék na předpis nebo volně prodejné léčivo, příbalový leták zhltnu od začátku až do konce…  Víte ale, že účinky léků mohou ovlivňovat (a někdy opravdu významně) různé potraviny? O tom se totiž na příbalových letácích dočtete velice zřídka.

Je známo, že pokud užíváme léky, nesmíme pít alkohol. Víme většinou i to, že při užívání antibiotik bychom se měli kromě alkoholu vyhnout i mléku a výrobkům z něj - tyto léky tvoří pevnou chemickou vazbu s vápníkem, takže se nemohou ve střevech vstřebávat a místo toho jsou vylučovány. Měli bychom se jich tedy vzdát dvě hodiny před a dvě hodiny po užití léku. Je pravda, že důležité informace ohledně správného dávkování a užívání léku by nám měl podat lékárník, ale ne vždy se tak děje. Vyplatí se číst příbalový leták a dodržovat uvedená doporučení (například zda lék užívat před jídlem nebo po něm apod.).

Mnoho léčivých látek, které léky obsahují, reaguje na potraviny. Mnohé jejich kombinace se nesnášejí a mohou nám i uškodit. Jaká tedy jsou další nejčastější vzájemná působení potravin a léků?

Léky a potraviny v nesprávných kombinacích:

Mléko a antibiotika (o nich už víme), ale také mléko a léky proti osteoporóze:

tělo je nemůže dobře využít, pokud je zapijete mlékem. Léky proti osteoporóze by se měly správně užívat 3 - 4 hodiny před jídlem, které obsahuje mléčné produkty.

Grapefruit a léky na vysoký tlak a proti alergii:

pokud berete tyto léky, vzdejte se rozhodně nejen grapefruitu, ale i džusů z něj. Grapefruit totiž dokáže účinek těchto léků extrémně zvýšit. Následkem toho pak může být například bušení srdce, větší pokles tlaku, bolesti hlavy a podobně.

Diuretika (léky na odvodnění) a lékořice:

lékořice má stejný účinek jako diuretika, to znamená, že zvyšuje tvorbu moči. Spolu s vylučováním vody ale tělo zároveň přichází i o draslík a časté mlsání lékořice ve větším množství tento účinek ještě násobí. Deficit draslíku se pak může projevit oslabením svalů, ospalostí nebo dokonce až infarktem.

Celozrnné potraviny a léky proti bolesti:

jinak zdraví prospěšná vláknina na sebe částečně váže prostředky proti bolesti a zpomaluje tak jejich vstřebávání a tím pádem jejich účinek. Analgetika pak účinkují opožděně nebo dokonce vůbec (čím vyšší je podíl vlákniny v přijímaných potravinách, tím silnější je tento nežádoucí efekt). Vyplatí se mezi příjmem léku a vlákniny alespoň dvouhodinový odstup.

Zelená zelenina a léky na ředění krve:

kdo užívá léky na ředění krve, tomu je asi dobře známý fakt, že by se měl vzdát hlávkového salátu, zelí, kapusty, špenátu, brokolice, kedlubny…  - zelená zelenina obsahuje hodně vitaminu K, který podporuje srážení krve. Léky na ředění krve účinkují opačně, takže účinek těchto léků se užíváním zelené zeleniny snižuje a roste riziko krevních sraženin.

Káva, kolové nápoje a čaj versus některé léky:

nápoje s obsahem kofeinu zesilují účinek mnoha léků, obzvláště proti bolesti. Pokud lék již kofein obsahuje, může dojít například k bušení srdce. Kofein může vážně uškodit při užívání určitých léků proti cukrovce. Třísloviny v kávě a černém čaji také silné vážou železo (tělo ho pak dříve vyloučí, než využije) a mohou snižovat účinek psychofarmak.

 
Závěrem ještě jedna drobná připomínka: až na výjimky jsou účinné látky v lécích nerozpustné ve vodě, proto je nejlepší léky zapíjet vodou. Pokud jste zvyklí je polykat bez vody (a takových lidí neznám málo), hrozí, že vám ulpí v jícnu a způsobí vznik vředů.