Létání a zlé sny

Určitě se zdá hodně lidem to samé. Dříve mne ze spánku děsily noční můry. Stále mne naháněli zlí lidé. Snažila jsem se jim uniknout tak dlouho, až jsem se naučila létat, ačkoliv to nebylo nijak zvlášť lehké. Kupodivu je, že se s tímto uměním dokonce někdy skvěle předvádím, přestože jsem malý prcek měřící pouze jednostopadesátpět cm, navíc vážící téměř sedmdesát kg. ,,Já si létám, já se vznáším s radostí." Mám strach, abych o svoji výjimečnou schopnost nepřišla.

Asi jsem si čichla k magii Davida Copperfielda. Jenomže mám tu smůlu, že on se svým uměním živí a já se mohu vyřádit pouze v noci. Když spím. Ale ke spokojenosti mi tento pocit stačí. Kolik lidí může říci, že létá. Já se ke svému koníčku, mohu li to tak říci, často a ráda vracím. Jak by ne. Je to přímo povznášející pocit. Umět létat.

Také jsem začala věřit na reinkarnaci a posmrtný život. Již od dětství mne sužoval stále se opakující nehezký sen. Vždy jsem byla někde, odkud jsem nemohla a stále se na mne sypal a sypal písek. Měla jsem ho všude, plnila se mi jím ústa. Nemohla jsem dýchat. Z hrozného snu jsem se sice probrala, ale vždy jsem ještě měla pískem ucpanou pusu. Protivná zrnka maličkých kaménků jsem vždy plivala. Kdyby se mi sen zdál pouze jednou, ale tyto písečné přeludy mne pronásledovaly do dospělosti, takže jsem si začala říkat, že na nich bude něco pravdy. Věřím, že jsem zahynula někde zasypaná pískem a znovu přišla na náš krásný svět. Doufám, že mne tento sen již přestane pronásledovat a v klidu si budu moci užívat pohody a štěstí.
Jednou jsem se probudila s tím, že můj nejmladší syn přišel o ruku. Vždy jsem se také proto o svého mazánka bála. Když se někam zatoulal, hledala jsem ho s obavami. Naštěstí vše vždy dobře dopadlo. Doufám, že se můj hrozný sen nesplní. Přesto mám stále největší obavy právě o Petra.

Někdy ze snu pláču, občas mluvím nahlas tak, že se probudím a poslouchám kdo hovoří. Poprvé mi dalo docela práci, nežli jsem zjistila, že vlastně povídám já sama. Ale to jsem byla ještě malá a mladá holka.

I když si ve snu vytrpím své, mám štěstí, že se probudím, vše zlé je pryč a je krásný den. Asi takovéto noční běsy potřebuji, abych si vážila všeho báječného kolem sebe, přestože mi život nedopadl podle mých představ. Nemám svůj byt, nemám práci, nemám peníze.
Mám děti - syny. Takže se mám o koho opřít.
Ale přes všechny překážky a nezdary v životě díky za každé nové ráno.

Poliscais – čtenářka

ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10