Léto v polovině a počasí jak na podzim či na jaře. Prozatím ještě ale nemrzne, i když v Alpách už napadnul sníh. Inu co se dá dělat, vyrazím na jih. Jelikož v dobře živeném Řecku hrozily stávky, padlo to na poněkud bližší jih, a to sice na Jindřichův Hradec.
Je tam rybník, hrad, zámek, úzkokolejka a spousta možností k rozličným výletům. Nejdříve jsem si zjistil jízdní řády všech dostupných autobusů a vlaků. Vzhledem k tomu, že první autobus vyjíždí v 11.20, rozhodnutí padlo na vlak. Jede sice pouze s přestupem, ale alespoň hned ráno. Abych se nezdržoval nákupem jízdenek, šel jsem na nádraží předem pro zpáteční jízdenku.
Co se ale nestalo druhý den(!). Přes celou republiku se přehnala jedna z největších bouří za poslední měsíce a snad i roky, neboť jen nad Prahou se objevily stovky blesků. Bohužel hlavní tah na České Budějovice byl částečně poškozen díky bouřce. Důsledek byl takový, že vlak, na který na Hlavním nádraží v Praze čekala řada vodáků a dalších výletníků, jel až s velkým zpožděním, čili nejen že jsem nestihnul napojení ve Veselí nad Lužnicí, ale ještě se každou chvíli stálo. A toto stání jsem opravdu neplánoval. Oproti předpokládanému jízdnímu řádu jsem dorazil do Jindřichova Hradce o několik hodin později.
Nevadí, řekl jsem si, hlavně že to vůbec jelo, v noci museli na drahách některé úseky nahrazovat autobusy. V Hradci jsem si vyhlédnul levné ubytování, ale nenašel jsem nikde sprchu, jen umývárku. Říkám si, nevadí, hlavně, že teče voda. Je to tak, na dovolené u nás člověk občas musí ustoupit ze svých představ a plánů. Možná, že v Řecku něco zatím funguje lépe, ale je otázka, jak to bude vypadat za pár měsíců či let. U nás člověka asi může už jen něco příjemně překvapit, protože na horší variantu je po leta navyklý.
Každopádně docela zamrzí, když po ukončení pobytu zjistíte, že sprchy jsou o patro níže úplně na konci chodby. Ovšem pro tolik lidí je stejně nekonečné čekat, až se uvolní. Předpověď počasí byla natolik proměnlivá, že má krosna obsahovala téměř vše.
Od svetru a vojenské pláštěnky po tričko s krátkým rukávem. Jeden den došlo i na plavky, ale ranní zatažená obloha nenapovídala, že je třeba krému na opalování proti slunci. Místní koupaliště nabízí krytou i venkovní část, proto jsem se s přibývajícími paprsky odhodlal natáhnout venku. To, že mě navštívili mravenci a vlezli mi snad všude a do všech věcí, mi ještě tolik nevadilo. Ale že se po usnutí probudím spálený s rudými zády a nebudu ještě tři dny po výletě moci pořádně spát, mě snad už konečně přiměje k tomu, že v létě se musím vždy namazat.
Tedy termín namazat používám docela často, ale v letošním roce to bylo bohužel jen v souvislosti s alkoholem. Jedině tak se dá překonat studené a deštivé léto. Doufám, že příští rok se budu moci namazat krémem v cizině, aniž bych musel riskovat, že nějaká cestovní kancelář mě nedoveze zpět, či nedejbože ani na místo určené. Stačí, že je tolik nepokojů v cizině, proto je krajně nepříjemné se navíc znepokojovat ještě důvěryhodností některých cestovních kanceláří. Udělejte to jako já, vše si předem naplánujte, ale nechte si pro jízdu rezervu, vemte si krém na opalování a přibalte i repelent. Nepůjdou na vás mravenci ani další havěť, která se na vás může cestou nalepit.
Autor:pppeettrr