Začalo krásné letní počasí. Jako každý rok jsem se kolem května pařila ve škole a koukala ven z okna, jak to venku žije, jak jsou stromy krásně zelené, všechno krásně kvete a voní a jak nádherně svítí sluníčko a září krásná, bledě modrá obloha.

Přála jsem si tou dobou být venku, koupat se v bazéně, jezdit na kole a na in-linech. Ale bohužel na to všechno jsem si musela počkat, až přijdu ze školy. Což je tak kolem druhé až třetí hodiny. Cestou ze školy jsem se vracela s krásným pocitem, že už za chvilinku budu doma, pojedu se někam projít, nebo pustím moje morčátka na trávu. A takhle to pokračovalo každičký den.

Až konečně začaly prázdniny. Hned na prvních 15 dní jsem jela za mojí kamarádkou Danielou a jejím manželem Pavlíkem. Jeli jsme kabrioletem z Liberce do Jaroměře, byla to opravdu dlouhá cesta. A sluníčko to pralo do toho černého auta, takže když jsme dorazili, tak jsem samozřejmě měla úpal.

Moc hezky ty prázdniny teda nezačaly. Strávila jsem v posteli asi tři dny, byla jsem úplně vysílená. Potom už to začalo být lepší. Jezdili jsme na výlety, chodili činčilám sušit trávu, a také jsme jezdili k Dančiným a Pavlíkovým známým do bazénu se koupat, bylo hrozný vedro. Jednoho dne jsme jeli do Hradce Králové, Daniela si nechala u své kamarádky udělat gelové nehtíky, a já jsem si v jednom kadeřnictví nechala nastřelit další dvě dírky do uší, takže jsem měla celkem čtyři.

Moc to nebolelo,  až když to přicházelo k sobě z toho náporu.  A takhle nějak jsme prožili spolu celých 15 dní. A potom mě odvezli zpátky domů. Stýskalo se mi moc po mém pejskovi Magdalence, po morčátkách Punťovi a Terezce, a po činčilách Myškovi a Rozince. Teď se to trochu pozměnilo, přibyla mi jedna činčila Beruška a morčátko Punťa bohužel zemřel. Jinak se už moc těším na vánoční prázdniny, až zase zavítám do Jaroměře.

Barusska - čtenářka

ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10