Menses a saunování

Ve vztahu ženy k tradiční lidové horkovzdušné lázni, (ve Finsku i u nás zvané sauna, v Rusku baňa) můžeme nalézt dvě důležité okolnosti. Ta první spočívá ve fyzikálním charakteru saunové lázně a jejího účinku. Nahý člověk se nejprve důkladně prohřívá intenzivně horkým a suchým vzduchem.

Kůže se prokrví a ohřeje relativně více, než vnitřní orgány. Vnitřní tělesná teplota stoupá po 15minutovém prohřátí zhruba o 1°C oproti normální teplotě, tedy na hodnotu kolem 38°C. Jakmile však teplota dosáhne 37,1°C (a to je za několik minut od začátku pobytu v prohřívárně sauny) vyvolá to rychlou odezvu termoregulačního centra, které mobilizuje cévní, nervové, hormonální systémy a potní žlázky v kůži.

Ochlazením se zvyšování vnitřní teploty zastaví, kožní teplota klesne k normálu a pocení ustane. Povzbuzení hormonálního systému však nějakou dobu přetrvá. To vše je nutné vzít na zřetel právě při menstruaci. Prokrvení se týká především kůže, tedy i zevních částí pohlavního ústrojí ženy (vulvy a vaginálního vstupu). Jindy si řekneme, jak právě toto místní zvýšení teploty má význam v sexuálním životě ženy.

Teplota a prokrvení vnitřních orgánů (tedy i dělohy a vaječníků) se zvyšují, ale relativně mírněji vůči teplotě a prokrvení kůže. Protože při menses dochází k většímu prokrvení děložní sliznice, která se odlučuje a krvácí, může vzestup vnitřní teploty - byť je mírný přispět k zvýšenému krvácení. Z těchto důvodů se zejména v prvních dnech menstruace saunování nedoporučuje.

Druhý aspekt spočívá v tom, že při menses je děložní branka natolik otevřená, aby mohla odcházet odlučovaná zduřelá děložní sliznice a krev. Tato „krvavá cesta“ by však mohla být kontaminovaná, pokud by se do ní dostaly součásti obsahu pochvy (mikroby, kvasinky, spermie, nesterilní voda). Proto jsou ženy odrazovány od soulože, výplachů či celkových teplých i studených koupelí během menses. To platí i pro ochlazování celkovou koupelí v chladné vodě během saunování.

Většina gynekologů a saunologů se proto shoduje na tom, že saunovat obvyklým způsobem ve veřejných saunách není při menses vhodné. Jiní lékaři, ale naopak doporučují krátce trvající prohřátí vleže zejména při dysmenoreo (bolestivých menses, provázených zejména spasmy v podbřišku, jak tomu bývá v prvních dnech) a následné krátké osprchování vlažnou vodou a odpočinek.

Krátkým intenzivním podnětem, jímž je teplo saunové lázně, je vyvolaný zvýšený výdej některých hormonů, např. endorfinu, noradrenalinu, dopaminu aj., což přispívá i ke zlepšení nálady. Přestože se dnes s ohledem na to, že menses jsou záležitostí osobní hygieny žen, klade důraz na nutnou opatrnost - některé ženy, aby nepřišly o saunovou lázeň (ne-li i o jiné slastné požitky) i v termínu menses, používají poševní tampony.

Při sledování diskuzí na téma menstruace a saunování, nacházím překvapivý fakt, že polovina diskutujících žen saunuje i při menses, používá tampony a neudává žádné potíže. Nejsem o vhodnosti tohoto počínání přesvědčen, zejména nejsou-li tampony sterilní. A navíc - organizmus ženy potřebuje právě během menses svůj klid. Druhá polovina diskutujících žen raději nesaunuje kvůli hygieně a riziku zvýšení krvácení, a to je chvályhodné. Ostatně saunová lázeň „neuteče“.

Jiná situace pro menstruující ženy však nastává tehdy, je-li k dispozici saunová kabina v rodinném obydlí. Zde je zaručena nejen intimita, ale i vše, co menstruující žena pro svou hygienu v domácím prostředí potřebuje a může využít. Hned zpočátku běžných menses může ženě pomoci krátké (tj. jen několikaminutové) prohřátí od bolestivého napětí v podbřišku, asi tak jako obvykle stačí ložní pokrývka anebo infrazářič, když není saunová prohřívárna k dispozici.

Z pochopitelných důvodů je i v domácí sauně při menses vyloučena celková koupel v bazénku, skruži, kádi či ve vaně. K mírnému ochlazení i k očistě zcela postačuje zmíněné osprchování vlažnou vodou, ukončenou krátkým postřikem či polevem studenou vodou a frotáží kůže ručníkem. Nenahraditelné je ochlazení dýcháním čerstvého vzduchu, protože rozměr povrchu dýchacích cest a plicních sklípků je 50x větší než plocha tělesného povrchu.

Tento způsob ochlazení zcela nahradí koupel v chladné vodě a navíc umožní bohatý přívod kyslíku do plic a krve.  Po takto modifikovaném saunování je potřeba, aby si menstruující žena dopřála chvíli klidu, nejlépe na lůžku. V tomto postupu vidím nejlepší řešení vztahu saunování a menses. Chce to ovšem mít horkovzdušnou lázeň finského typu, saunu – tedy kabinu, sprchu a ochlazovací vzdušný prostor (třeba jen otevřené okno v obýváku).

Protože vím, že „šedými eminencemi“ v rodinách jsou ženy, nemusí být pro ně problém přinutit své partnery k zřízení sauny doma. Právě pro ten pocit úlevy a čistoty i při menses, který českým saunistkám ze srdce přeji. A proto by sauny měly být v každé rodině.