Moje dietka

Při slově dietka se musím pousmát. Můj mužíček je vegetarián, syn taky, jen já a dcerka jsme masožrouti. Ale pozor, dcérenka kuřátko, já prasátko. Když výběr, tak dle chuti.

Je to už asi 13 let, co jsem se rozhodla, že i já budu žít zdravě.  Však k svačince páreček s křupavým rohlíčkem, salátek či dortíček, to bylo fajn, jen při testech u dr. já dopadla nádherně. Prý žiji zdravě, ale manžel by si měl vzít příklad z mého jídelníčku, pravil dr. Chudák, kdyby věděl, co baštím já a co muž, divil by se. Manža se málem zhroutil, když porovnával výsledky, a tak jsem se rozhodla, hochu, uvidíme.

To byl tedy konec mého prasátka, čuňátka, chrochtátka na talíři.
Obtěžkána zeleninou jsem se vydávala domů a šupky tu věc zdravou do ledničky uchovat. Páreček chyběl, ale smutná očka mého mužíčka byla dost motivující. Když on může, já taky. To by bylo. Tolik mrkve, co jsem snědla, snad už nesním za celý život. Jen považte, jsem milovník brukvový, tedy kedlubnu modrého, jen má jednu nevýhodu, nabobtnám.  Rajče, tu dostanu třasavku, slupnu ho, jen uzřím, kam se schovalo, bohužel pupínky, okurka běda, nastrouhat, hned se zkroutím, tož pojídám kous kous  ředkvičky, jak milé, ty červené kouličky, mám jich plnou mísu, dle knihy jsem zjistila skoro nulové kalorie, salátek  miluju, ale musím dodat wc papír, neb je rekord v běhu, hlavně hlídat, aby nikdy nechyběl!  Paprika červená, ano, zelená, brrrrrrrrrr, nepřibližovat. Působí jen svojí vůní jak projímadlo. Zcela přírodní, tedy když se tepelně upravuje. Už od roku 1981, to má výdrž. Květáček tuze ráda, jak vařený  či čerstvoučký slupnu hned, no  smažený, ouha. Mozeček nejím. Kdepak.  Miluji kopr, libeček a hlavně pažitku. Brokolici, tu zelenou věc, necháme v regálu pro někoho jiného. Přece nesmím být tak  lakomá. Tak to byl takový základ jídelníčku nového.
Manža říkal, holka, ty budeš koukat, jak zhubneš. Budeš jak proutek. Nevím, zda myslel pružná či tenká.
Celý rok jsem baštila tuto stravu barevnou.
Jednou synáček říkal, mamko, zkus jísti podle měsíce. Tím nic nezkazím, strava barevná, ještě pitný režim doplním. A tak držím i tuto baštu. Pěkně pospolu. Když zdravě, tak komplet. Jen někdy jsem směla jíst  ráno v 6 a pak už hola voda pitná čekala, až ji vysaju. Což byl největší problém, mé bříško bylo stavěno na stravu tuhou, ne rybník. Měla jsem pocit, jako bych byla kropička. Ono  se asi  hublo i pohybem, neb jak jsem přišla, hned běžela zpět a kropit. Ale i to jsem přežila.
Jednou synek pravil, to už byl večer, já červená jak rak, neb měla jsem hlad a organismus se čistil. Maminko, neboj, nemusíš mít přece hlad, jablíčko je povoleno. Já s radostí uvěřila. To, co následovalo, byla salva smíchu.

S y n e k   pravil : "  NO VIDÍŠ, MAMKO,  JÁ TO TAKY NEVYDRŽEL !!!!"

Nemusím ani říkat, jak se manžel za břicho popadal. Tím jsem skončila žít dle měsíce.
A dietka?
Jednou jsem šla z práce nakupovat, dcerka chtěla párečky, kluci zeleninku a jogurt.  Jak jsem vyšla z krámu a přemýšlím, zda mám vše a co budu vařit, ruka sama vytáhla páreček z tašky, pusinka slupla a až při vytažení druhého miláčka párečkového jsem si uvědomila, že jsem rok vegetarián !!!
Už nevím, zda byl pozřen či ne, byl to šok. Ale tělo samo ukončilo mučení zeleninkový. A výsledek?
Na váze žádná změna, výsledky u dr. stejný.

Jak říkávala babička, naše Evina je párkožrout.      A tím byl konec diet.

Jednou jsem se pokoušela zase žít zdravě dietně, počítala kalorie, celkem 5000, ale výdrž měsíc - dva, nejhorší bylo jíst pravidelně, neměla jsem v určitou dobu hlad. Teď jím jak mám hlad já. Ovšem jídelníček od dr. na lednici. Jen nějak nechápu ty sloupečky: co mám ráda, nesmíš, co nemusím, můžeš a co nejím, musíš !! Dr. má asi zmetkový letáčky jídelní. Jak jinak to nazvat?

Tož děvčátka, dobrou chuť a nedejme se.