Mrkev: superpotravina, nebo obyčejná zelenina?

Podle Českého statistického úřadu zkonzumuje každý Čech ročně zhruba 82 kilogramů čerstvého ovoce a 84 kilogramů zeleniny. Mezi oblíbené druhy patří mrkev. Tato zelenina má dokonce svůj svátek -  Mezinárodní den mrkve. Není ale tento druh zeleniny přeceňován?

Jedním z nejčastějších mýtů, které kolem mrkve kolují, je její až zázračný vliv na kvalitu zraku. Mnoho lidí si myslí, že pokud budou jíst hodně mrkve, budou mít dobrý zrak a nebudou muset nosit brýle, případně že se jim sníží počet dioptrií. Jenže mrkev nemá zázračné vlastnosti. Pravda je taková, že konzumace jakéhokoliv množství mrkve nemá žádnou souvislost s dioptrickými vadami.

Mrkev je sice pro zrak opravdu prospěšná, ale ne o moc víc než řada jiných potravin. Mrkev obsahuje velké množství betakarotenu. Z něj v lidském těle vzniká chemickou proměnou výsledný produkt vitamín A, který se spolu s dalšími látkami podílí na výživě sítnice a ochraně povrchu oka. Tím přispívá ke kvalitnějšímu vnímání zrakových vjemů, díky čemuž oko dokáže rozlišovat mezi světlem a tmou. Vitamín A se však nachází i v mnoha jiných potravinách – jak rostlinných, tak živočišných. Obsahují ho například mléčné výrobky, vaječný žloutek, špenát, zelí, rybí tuk nebo játra.

V mrkvi významně zastoupený vitamín A má vedle příznivého vlivu na zrak řadu dalších pozitiv. Vitamín A je významným antioxidantem, tedy látkou, která pomáhá snižovat hladinu volných kyslíkových radikálů a tím i míru oxidačního stresu. Antioxidanty pomáhají v prevenci civilizačních onemocnění, jako jsou například nemoci srdce a cév, nádorová onemocnění nebo Alzheimerova choroba. Z dalších látek jsou ve významnějším množství v mrkvi zastoupeny vitamín C, který ovlivňuje imunitní systém a tvorbu kolagenu, vitamíny B skupiny důležité pro uvolňování energie z potravin a pro zdraví sliznic, a draslíku, jenž vyrovnává negativní působení vyššího příjmu sodíku. Nejvyšší obsah antioxidačně působících látek má dušená mrkev.

Pokud už chce člověk podpořit zrak konzumací určitých potravin, měl by sáhnout úplně po jiných, než je mrkev. Málo známé je, že prospěšná pro zrak jsou například vejce, která obsahují lutein a aminokyseliny. Dále jsou to ryby jako treska, sardinky, losos, které jsou zdrojem nenasycených mastných kyselin. Příznivé účinky má i listová zelenina jako špenát nebo kapusta, které jsou bohaté na lutein a zeaxantin, dále kukuřice, sója, borůvky, česnek, rajčata, ořechy, semínka, olivový olej a jiné. Málo známá je kurkuma, která je ale opravdu zdravá. Je velmi populární například v Indii a je prokázáno, že kromě velmi pozitivního vlivu na zrak má také protinádorový efekt. Látky prospěšné pro zrak ale není nutné čerpat pouze z potravin. Existuje řada doplňků stravy, které je obsahují ve vyváženém množství.

Při konzumaci mrkve je třeba dávat pozor na sacharidy i předávkování. Mrkev patří k zelenině s vyšším energetickým obsahem, což je dáno především vyšším zastoupením sacharidů. Sto gramů mrkve obsahuje 172 kJ, například brokolice má 117 kJ, okurka 50 kJ. Mrkev je ale dobrým zdrojem vlákniny, ve sto gramech je jí 2,8 gramu. Hlavně u dětí může dojít k předávkování barvivem betakarotenem. Nejde o nic závažného ani výrazně škodlivého, příznakem předávkování může být zoranžovění kůže.