Mýty a fakta o zdravé výživě

Každému je jasné, že to, co sníme, ovlivňuje nejen naše zdraví, ale i fyzickou a psychickou kondici a v neposlední řadě délku života. Víme, že je potřeba pečlivě sestavovat jídelníček a dbát na zásady zdravé výživy. Jenže: co to vlastně zdravá výživa je? Mnohdy můžeme mít pocit, že zdravá potravina je pouze ta, na kterou právě běží v televizi reklama (a že jich není málo!).

Ze všech časopisů na nás vyskakují rady ohledně zdravého způsobu stravování. A určitě jste si všimli, že se postupem doby některé názory mění. Kde je tedy pravda a jak se v těchto radách a faktech vyznat?

V první řadě je dobré zapojit selský rozum a slepě nepřejímat všechny „zaručené pravdy“. Člověk by jinak musel střídavě jíst - nejíst vejce, pít - nepít mléko atd. Někdy jde pouze o marketingový tah, ale i některé léty nám podávané skutečnosti jsou dnes překonané. A možná, že co je pravda dnes, nebude platit zítra… Kterým zásadám můžete ale opravdu věřit:

-          večerní jídlo zatěžuje organismus - na tomto faktu se nic nezmění. Samozřejmě není pravda, že poslední jídlo by se mělo konzumovat v 17 (případně 18) hodin večer, jak je často uváděno. Záleží hlavně na tom, v kolik hodin odcházíte spát. Optimální je poslední jídlo konzumovat 3 - 4 hodiny před spaním.

-  ve stravě je rozhodující pestrost - vyváženosti stravy nedosáhnete, pokud budete konzumovat dostatek zeleniny, která ale bude stále stejná. Tělo potřebuje ve vyváženém poměru všechny tři hlavní složky: bílkoviny, tuky i cukry (v průměru se udává při denní potřebě 2000 kcal asi 75 g bílkovin, 70 g tuku a 300 g cukrů). A samozřejmě vitamíny, minerály, stopové prvky… Neomezujte se na stále stejné potraviny.

-          mají-li potraviny označení „light“, ještě to neznamená, že jsou dietní - většina těchto potravin tuky obsahuje a jde o to, jaký tuk to je (nasycený nebo nenasycený, čili živočišný nebo rostlinný).

A jaké jsou nejčastější mýty o zdravé výživě:

-          jedině celozrnné pečivo je zdravé - je pravda, že pečivo z bílé mouky může způsobovat problémy s trávením nebo i s váhou, ale jen tehdy, pokud se konzumuje ve vyšší míře. Ani celozrnné pečivo není všespasitelné; je vždy dobré znát jeho složení, protože často je jako celozrnné pečivo produkované  pečivo z bílé mouky pouze s příměsí otrub a barviv.

-          tělo potřebuje co nejvíce vlákniny - ta je hojně obsažená v ovoci, zelenině, obilovinách, luštěninách, oříšcích. Dříve převládal názor, že vláknina je zbytečná, protože jde vlastně o balastní látky, které se netráví. Dnes je známo, že vláknina je důležitá pro správné trávení a očistu střeva od toxických látek. Ovšem lidé se střevními problémy (obzvláště záněty střev) by měli vlákninu konzumovat opatrně, jen v omezeném množství. Může totiž u oslabené střevní stěny zhoršit vstřebávání důležitých živin.

-          ovoce a zelenina pětkrát denně - ano, ovoce a zelenina by měla v jídelníčku zaujímat přední místo; ideální je pět porcí o celkové váze zhruba 500 gramů. Ne vždy je ale vhodné konzumovat je syrové. Tepelně upravená zelenina je stravitelnější a zdravější. Prospěšné látky ze syrové zeleniny se z velké části stanou potravou pro střevní kvasinky a do těla se nedostanou (saláty z čerstvé zeleniny jsou módou již dlouhou dobu, ale v tradiční kuchyni se zelenina vždy tepelně upravovala). A co se týká ovoce, ještě za dob našich babiček se jedlo vždy to, co zrovna dozrávalo. Exotické druhy ovoce nebyly k mání a v zimě se ovoce konzumovalo sušené, dušené nebo pečené. Ovoce z tropických krajů ochlazuje a pokud je budete jíst v zimních měsících, můžete být častěji nemocní.

-          mléko ničím nenahradíš - tak  tohle je opravdu dávno překonaný mýtus. S přibývajícími roky je mléko pro člověka stále méně vhodné, protože ztrácíme schopnost trávit mléčnou bílkovinu. Mléčné výrobky si můžete občas dopřát, ale neměly by tvořit základ stravy. Zdraví prospěšnější jsou zakysané mléčné výrobky.