Mezi návykové látky nepatří jen drogy. Řadíme sem také alkohol, cigarety, kávu a dokonce i čokoládu. Je zřejmé, že ne každá z nich je nebezpečná stejnou měrou. Zatímco na drogách se může člověk stát závislý již po několika užitích, čokoládou byste se museli ládovat skutečně intenzivně a dlouhodobě a ani pak by pro vás nepředstavovala srovnatelné riziko.

Co to je vlastně závislost a jak funguje? Závislost znamená nutkavou potřebu užít danou látku bez ohledu na okolnosti. Touha je natolik silná, že závislá osoba není schopna vlastní vůlí s užíváním přestat. Nemá-li danou látku k dispozici, je schopna učinit téměř cokoliv, aby ji získala (nebere ohled ani na své bezpečí či rodinu, přátele, ostatní lidi, majetek a podobně). Při vysazení trpí tělo abstinenčními příznaky, které jsou  skutečně trýznivé a mohou dokonce způsobit selhání organismu.

Proč vůbec závislost vzniká? V našem mozku existuje složitý systém, který při určitých impulsech uvolňuje do těla látky způsobující radost, smutek, atd. Například při úleku se uvolní substance, které připraví naše tělo na útok nebo útěk. Činnosti, které máme rádi (sport, hudba, pobyt s partnerem...) uvolňují naopak látky, které v nás vzbuzují pocit štěstí. Receptory, které tyto aktivity registrují, však mohou vnímat také návykové látky. Když se droga, alkohol či jakákoliv jiná návyková látka dostane k těmto receptorům, zablokuje je. Ty pak postupem času ztratí (nebo se velmi oslabí) schopnost rozpoznat podněty, které dříve způsobovaly „radost“ a nově se stanou mnohem citlivější na návykové látky.

K navození stejného stavu radosti jich však potřebují stále více a více, neboť návykové látky receptory otupují. Dávka se tedy neustále zvyšuje. Pokud „začínajícímu alkoholikovi“ postačí 3 skleničky vína, po několika letech zdaleka nedostačují ani dvě láhve! Návykové látky se však mohou v mozku napojit také na smyslové receptory a tím vznikají halucinace. Představa bílých myšek se vám může zdát úsměvná, ale pro dotyčného je „realitou“. Navíc souhrou více halucinací může například dojít k dojmu, že člověk dokáže létat, což může být v určitých situacích i životu nebezpečné.

Návykové látky navíc poškozují řadu orgánů – především mozek, ale také játra, oběhový systém a víceméně celé tělo. Závislí lidé si po letech často svou situaci uvědomí a přejí si skutečně přestat. Ale toto uvědomění přichází už velmi pozdě, v době, kdy už to sami nedokáží, jejich tělo je dlouhodobou závislostí zdevastované a droga jim nepřináší žádné potěšení – užívají ji, aby byli schopni alespoň normálně žít (a v případě tvrdých drog jen vstát z postele a sehnat si další dávku...).

Nikdo nesahá po první cigaretě s přáním stát se závislý. Ale často to právě tak končí. Rozhlédněte se kolem sebe – není život nádherný? Ano, můžete si občas dát skleničku a posedět s přáteli, ale pozor, aby se návykové látky nestaly vaším pánem! A na závěr jedna skutečně alarmující a překvapivá statistika. Víte, která skupina obyvatel je nejnáchylnější stát se závislá na alkoholu? Jsou to matky na mateřské dovolené!!!