Nemusí znát písmenka, nemusí umět počítat, ale mělo by plynule srozumitelně mluvit, správně držet tužku, a to přednostně v pravé (levé) ruce, a třeba také zařadit smrk i jabloň mezi stromy, rozeznat zvuk klepnutí dřívek a lžic, poznat rozdíly v podobných obrázcích, zapamatovat si seznam alespoň čtyř věcí apod. Vydržet se přibližně půl hodiny soustředit na jednu věc, být schopné nerušeně pracovat ve třídě s více dětmi a spolupracovat s cizí osobou – paní učitelkou. Pokud mu něco z toho dělá potíže, pak právě odklad školy mu dá šanci dostat takové základy „pod kůži“.

Šest svíček nestačí

Hranice šesti let se u nás obecně považuje za vhodný věk pro vstup do školy. Ale některé děti, přestože jsou šikovné a inteligentní, trpí dočasným vývojovým opožděním nebo nějakým dílčím nedostatkem a ve škole zbytečně selhávají, jsou nešťastné a jejich rodiče také. Pak je dobře využitý odklad správným řešením.
 
„Má-li dítě více či méně vážné oslabení ve vývoji, samo se ho nezbaví. Bez pravidelné stimulace ušité na míru dítě nevyužije svůj intelektový potenciál a jeho obtíže se ve škole ještě zhorší,“ říká speciální pedagožka Pavla Bubeníčková. Za rok se dá stihnout hodně práce a dítěti vytvořit takové podmínky, za kterých může podávat lepší výkon. Někdy rok intenzivní přípravy stačí, při větších problémech, například lehké mozkové dysfunkci (projevuje se poruchami učení, jako je dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie, dále poruchou pozornosti, hyperaktivitou atd.), je třeba s dítkem pracovat ještě i během školy.

Co nepřehlédnete

• l nevyhraněnost pravé nebo levé ruky je rozhodně důvodem k odkladu. Poznáte ji tak, že dítě bere tužku, lžíci i jiné nástroje stejně do obou rukou, žádnou z nich neupřednostňuje. Vypadá to jako výhoda, ale v souvislosti s učením, je to handicap, protože školáček pak nerozezná podobná zrcadlově otočená písmenka (např. d-b) a mnohé číslice, potřebuje větší časovou dotaci, hůře automatizuje úkony…
• Potíže s řečí přetrvávající i po dovršení tří let byste měli co nejdříve řešit s logopedem. Špatná výslovnost, zadrhávání a koktání jsou v předškolním období vážným důvodem k odložení první třídy a signalizují i jiné vývojové problémy, například nedostatky v koordinaci pohybu a držení těla (hrubé motorice), které se promítají i do jemné motoriky, tedy do koordinace oka a ruky. Může se vám zdát, že vaše dítko je pohyblivé až až – „vždyť chodí do Sokola a jde mu to dobře“ –, ale se špatnými pohybovými návyky běžný tělocvik nic neudělá. Pomohou jen přesně cílená rehabilitační cvičení. Když se do jakékoli činnosti zapojují jen některé nebo nesprávné svaly, projeví se to i v učení.
  

 
Dítě, které se musí ve škole během výuky vyrovnávat s takovými problémy, se velmi brzy vyčerpá, rychle slábne jeho schopnost „být na příjmu“, nezvládá tempo, stresuje se. Snadno pak rezignuje na horší výsledky a schází mu motivace ke zlepšení, proto je lepší během odkladu zapracovat na jejich zvládnutí.
 

Pomůže školka?

Děti s odkladem (pokud je opodstatněný a nebylo-li jeho důvodem pouhé rozhodnutí rodičů o „prodloužení dětství“) obvykle potřebují individuální péči a program. Běžná mateřská škola však většinou nemá kapacity na to, aby je plně zajistila. Proto je nutné pracovat s dítětem ještě mimo školku. Jak? S tím poradí odborníci v pedagogicko--psychologické poradně nebo speciální pedagogové pracující v takto zaměřených občanských sdruženích a organizacích. Právě od nich se obvykle rozvíjí klubíčko dalších kontaktů na potřebné specialisty: logopedy, neurology, fyzioterapeuty atd. V Praze propojení těchto odborníků funguje, v menších městech je třeba více hledat samostatně a nenechat se odradit prvním neúspěchem. Existuje i řada metod a postupů, jak školní zralost dohnat a zvládnout projevy vývojových poruch učení. Pořádají se skupinové i individuální kurzy pro děti a také pro rodiče, aby se naučili, jak s dětmi doma pracovat. Ne všem předškolákům pomůže stejná metoda, ne každý odborník vytvoří účinný program.
Zkušenosti maminek říkají: potřebuje-li vaše dítě pomoc, nenechte se odradit slovy: „vždyť ono se to samo spraví, na to má ještě čas apod.“ Pokud se po několika měsících práce nedostavují ani dílčí výsledky, zkuste hledat jinou metodu. Už podle osobního přístupu odborníka poznáte, zda bude spolupráce s ním úspěšná. Děti bývají také dobrým radarem – poslechněte si jejich názor. Lépe je motivuje osoba, která je jim příjemná. Užitečné je zjistit si reference o jednotlivých programech i specialistech. Jde i o to, neztrácet čas ani peníze. Tyto služby se bohužel považují za nadstandard a platit je budete vy.
 

Maxík – praktická ukázka:

1. úkol: Nácvik dýchání vleže na zádech – nádech nosem do bříška, výdech ústy – opakuje se pětkrát. K tomu se přidávají křížové pohyby – levá ruka se dotýká protilehlého pokrčeného kolena. Důležitý je dotažený pohyb a rytmické střídání rukou i nohou.
 
2. úkol: Listy – malůvky – podle nákresu dítko fixou tečkuje cestu ptáčka k hromádce máku a zrníček. Přitom pohybuje rukou zleva doprava a seshora dolů. K tomu do rytmu opakuje říkanku: „Zob, zob, zobe ptáček, zobe, zobe máček.“ Cvik opakuje 5krát – tečkuje vždOy jinou barvou.
 
3. úkol: Maxíkovy obrázky – cvičení na rozeznávání zrakem a na početní rozvoj. K dispozici jsou 2krát 3 typy stejných obrázků. Jeden list s obrázky na líci a různým počtem teček na rubu se rozstřihá podle čar na jednotlivé obrázky a dítě je přikládá na stejné obrázky na druhém nerozstřihaném listu. Na rozdíly na obrázcích. ani na chyby rodič neupozorňuje. Po skončení úkolu dítě kartičky otočí a podle teček najde správná i špatná řešení. Tím si chyby lépe uvědomí a při dalších pokusech je minimalizuje.