Má-li člověk kruhy pod očima, nemusí to znamenat jen to, že je unavený a málo spí. Tmavé kruhy mohou signalizovat také to, že člověk málo pije nebo se špatně stravuje a chybí mu důležité vitamíny, antioxidanty a také železo. Zároveň ale kruhy mohou upozorňovat na alergii na některé potraviny. Váčky pod očima znamenají zadržování vody, které může být způsobené zánětem dutin, infekcí močového traktu či onemocněním ledvin.
Červené bělmo, tedy popraskané žilky v oku, může být důsledkem alergie, zánětu spojivek, únavy očí, která se projevuje přecitlivěním.
Pokud má člověk červené oči až příliš často, možná má problémy se zrakem – vidí špatně, proto je oko abnormálně namáháno.
Špatná sítnice = špatná paměť
Lékaři však stačí jeden pohled do očí a rozpozná i mnohem závažnější choroby. Například to, že mozek pacienta přestává správně pracovat. Nová studie publikovaná v prestižním americkém časopise ukázala, že poškození sítnice má přímou souvislost s klesající funkcí mozku. Na vině je zřejmě špatné cévní zásobování.
Vědci pozorovali po celé desetiletí více než pět set žen starších šedesáti let. Ty, které trpěly vadou sítnice, nebo se u nich v průběhu výzkumu objevila, vykazovaly v testech nižší činnost mozku, včetně zhoršené paměti a snížené schopnosti abstraktního uvažování. Potvrdilo se, že problémy s drobnými cévami v oku mohou být známkou toho, že ani cévy v mozku nepracují dobře. To pak může vést ke kognitivním problémům.
AIDS nebo syfilis
Při vyšetření oka je možno přijít na nemoci, o nichž pacient vůbec netuší. Někdy se objeví cukrovka, ale i melanom v duhovce. Nález na sítnici může signalizovat závažné infekční onemocnění jako je AIDS, tuberkulóza nebo syfilis. Porucha slzného filmu nebo vřed na rohovce zase může ukazovat na onemocnění jako je revmatoidní artritida nebo lupus. Porucha zrakového nervu nebo zánět v periferii sítnice může být první známkou roztroušené sklerózy.
Prevence je základ
Systémová onemocnění jako je cukrovka, AIDS a další zmíněné choroby se samozřejmě většinou zjistí standardní cestou, oční lékař je jako první odhalí v deseti až patnácti procentech případů. Což ale rozhodně není málo a jen to potvrzuje, že pravidelné návštěvy očního lékaře by se neměly zanedbávat.
Na preventivní prohlídky by člověk, který nemá žádné problémy se zrakem měl chodit alespoň jednou za dva roky. Ten, kdo nosí brýle, samozřejmě častěji – jednou za půl roku, nebo podle potřeby. Po čtyřicátém roce života by pak k očnímu lékaři měl alespoň jednou ročně zajít každý bez ohledu na to, zda má nějaké dioptrie či nikoli.