Akutní infarkt myokardu je jednou z nejčastějších příčin úmrtí u nás i ve světě. Zejména první chvíle od jeho vzniku mají pro další osud pacienta rozhodující význam. A právě tehdy můžete účinně pomoci i vy.

Určitě znáte „infarktový“ bonmot v podání Jany Hlaváčové alias zdravotní sestry Toničky ve filmu Jak básníkům chutná život. I když díky herečce byl popis infarktových příznaků vtipný, ve skutečnosti jde o velmi vážnou věc. Jste si jisti, že víte, jak se takový infarkt projevuje? A uměli byste poskytnout první pomoc?

Typickým projevem je náhle vzniklá intenzivní bolest, tlak nebo pálení za hrudní kostí. Tato bolest často vystřeluje do levé paže či dolní čelisti, někdy i do zad či břicha. Kromě bolesti se vyskytuje náhlý pocit slabosti nebo závrati, který přinutí postiženého se o něco opřít nebo si sednout. U tzv. němého infarktu ale nemusí být bolest nebo slabost přítomny. Infarkt často doprovází pocení, popelavá až namodralá kůže a sliznice, rychlé zkrácené dýchání a kašel. Velmi vážným projevem infarktu může být náhlá ztráta vědomí, jejíž příčinou je obvykle porucha srdečního rytmu, tzv. fibrilace komor. Tu doprovází zástava srdeční činnosti a dechu. Co můžeme sami udělat v případě, že takovéto příznaky zpozorujeme sami u sebe nebo u někoho ve svém okolí?

Největším nebezpečím je, že postižený tuto vážnou situaci podcení. Člověk postižený infarktem se zkrátka domnívá, že nejde o nic vážného, že „to přejde.“ Při popsaných bolestech nemusí jít vždy o infarkt, ale pokud bolest nepomine ani po 15 minutách, je třeba volat záchrannou službu (číslo 155). Můžeme volat i číslo 112, ale k záchranářům se tak dostaneme mírnou oklikou.

Hlavně zajistěte klid

Dotyčný potřebuje absolutní klid – další krok má za cíl snížit srdeční námahu na minimum umístěním postiženého (při vědomí) šetrně do jeho úlevové polohy s podloženou hlavou a nohama.

Uvolníme tísnící části oděvu u krku, na hrudníku a v pase.

Nenechávejte postiženého člověka samotného – je totiž třeba dotyčného neustále sledovat, zda náhodou neupadl do bezvědomí a nezapadl mu například jazyk.

Při bezvědomí zjistíme, zda postižený dýchá a má puls – pokud ne, zahájíme resuscitaci.

Postup při resuscitaci:
Zakloníme hlavu, propneme své ruce a uprostřed hrudníku v úrovni prsních bradavek mačkáme, a to zhruba do hloubky 5 centimetrů, a co nejrychleji dokážeme (ideálně dvakrát za vteřinu). Mačkat bychom měli neustále až do té doby, dokud nepřijede záchranka. Přitom se samozřejmě může stát, že dotyčnému zlomíme i nějakou kost, to je ale v dané situaci to nejmenší zlo. Jde přece o záchranu života. Umělé dýchání dnes ustupuje poněkud do pozadí.

Zaměřte se na masáž srdce

Sami lékaři dnes lidem doporučují, aby hlavně masírovali a dýchání, protože ho většinou neumí a z estetických zábran, klidně vypustili. Je to vstřícný krok k laikům. Ti totiž často z nechuti k umělému dýchání raději pacienta nechali napospas osudu, než by mu třeba jen poskytli právě srdeční masáž.